ŠKOLNÍ ŘÁD

Obsah:

Ředitelka Základní školy Děčín1, Komenského náměstí 622/3, příspěvkové organizace,  

vydává tento

ŠKOLNÍ ŘÁD

Základní školy Děčín 1, Komenského náměstí 622/3  příspěvková organizace

I.Úvodní ustanovení

   Škola poskytuje vzdělání, zajišťuje rozumovou výchovu ve smyslu vědeckého poznání a v souladu se zásadami humanity a demokracie, poskytuje mravní, etickou a estetickou výchovu žáků. Základní škola připravuje žáky na další vzdělávání a uplatnění v praxi.

Žádné ustanovení školního řádu nesmí být v rozporu se Zřizovací listinou, Zákonem 561/2004 o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání, vyhláškou MŠMT 48/2005 o základní škole, Listinou základních práv a svobod a dalšími  ustanoveními vymezujícími základní práva a povinnosti osob, ke kterým se vztahuje.

Není-li uvedeno jinak, řídí se každý účastní školního života obecně platnými společenskými normami a zvyklostmi.

Některá ustanovení mohou být upravena nebo doplněna pravidly třídy.

 II. Práva a povinnosti žáků

Žák má právo

§         Na vzdělání podle školského zákona, školního vzdělávacího programu.

§         Na informace o průběhu a výsledcích svého vzdělávání.

§         Vyjadřovat se ke všem rozhodnutím týkajícím se podstatných záležitostí jeho vzdělávání. Pedagogický tým věnuje těmto vyjádřením odpovídající pozornost.

§         Být volen a volit do žákovské rady, pracovat v ní a jejím prostřednictvím se obracet na vedení školy. Vedení školy má povinnost stanoviskům a vyjádřením žákovské rady věnovat odpovídající pozornost. Obrátit se na žákovskou radu při potřebě řešit problémy související se školou.

§         Na informace a poradenskou pomoc školy nebo školského poradenského zařízení v záležitostech týkajících se vzdělávání. Na pomoc při problémech se zvládáním nároků školy. Obrátit se na výchovného poradce školy, který mu poskytne konzultace.

§         Na otevřený přístup k informacím a činnostem, které podporují jeho všestranný osobnostně sociální rozvoj. Na ochranu před informacemi a činnostmi, které ohrožují jeho psychické a fyzické zdraví.

§         Na ochranu před všemi formami diskriminace, násilí, zneužívání.

§         Znát kritéria hodnocení výsledků vzdělávání , být dostatečně a včasně informován o svém pokroku, o případných problémech, vyjádřit se ke svému hodnocení.

§         Na vzdělávací postupy, způsob ověřování dosažených výsledků a hodnocení, které vycházejí z jeho individuálních vzdělávacích potřeb. Žáci se speciálními vzdělávacími potřebami mají právo na vzdělání, jehož obsah, formy a metody odpovídají jejich vzdělávacím potřebám a možnostem.

§         Na zajištění dostatečného prostoru pro všestranný rozvoj osobnosti, pro vlastní aktivitu v poznávání, sociální komunikaci, dostatek odpočinku a volného času. Režim dne vychází ze základních fyziologických a psychických potřeb žáka. Během přestávek je možný volný pohyb po budově s respektem k druhým.

Žák má povinnost

§         Účastnit se výuky podle ŠVP.

§         Dodržovat dohodnutá pravidla chování, se kterými je seznámen. 

§         Respektovat práva druhého. Je nepřípustné násilí vůči druhému, ponižování, zesměšňování a další formy omezování práv druhého.

§         Plnit pokyny pedagogických pracovníků školy vydané v souladu s právními předpisy a školním řádem.

§         Aktivně se účastnit výuky, je spoluodpovědný za výsledky svého vzdělávání. Výuka probíhá na základě dialogu, vzájemného respektu a pochopení mezi učitelem a žákem.  

§         Respektovat pokyny školy k ochraně zdraví a bezpečnosti. Dodržovat během výuky i mimo výuku v prostorách školy a na akcích školy mimo budovu školy zásady bezpečnosti a hygieny.

§         Dodržovat režim školy, přicházet do školy nejpozději 10 min. před zahájením vyučování. K pobytu žáka ve škole po ukončení vyučování ( příp. oběda ) je nutná dohoda se zodpovědným pedagogickým pracovníkem.

§         Využívat prostory, zařízení a učební pomůcky školy, tak aby byly udrženy v pořádku. Za úmyslné poškození majetku školy bude vyžadována náhrada vzniklé škody.

§         Dbát dobrého jména školy.

§         Usilovat o konstruktivní řešení případných konfliktních situací ve škole.

§         Nevzdalovat se z budovy školy během vyučovací doby, bez vědomí učitele.

§         Během výuky mít vypnutý mobilní telefon (zcela, nejen zvonění).

§         Přezouvat se při příchodu do školy.

§         Nenosit do školy věci, které mohou ohrozit zdraví, způsobit úraz. V této souvislosti je  nepřípustné užívání drog a návykových látek, alkoholu a tabákových výrobků.

§         Informovat vyučujícího v případě ztráty osobní věci.

§         Poskytnout pomoc spolužákům, v rámci svých možností, případně oslovit pedagogické pracovníky školy, aby potřebnou pomoc zajistili.

Š K O L N Í        Ř  Á  D ( zkrácená verze)

1.

III. Práva a povinnosti zákonných zástupců

Zákonní zástupci žáků mají právo

§         Na informace o průběhu a výsledcích vzdělávání dítěte, na poradenskou pomoc školy nebo školského poradenského zařízení v záležitostech týkajících se vzdělávání.

§         Vyjadřovat se ke všem rozhodnutím týkajícím se podstatných záležitostí vzdělávání jejich dětí ve škole. Na konzultaci s pedagogy.

§         Na přítomnost ve vyučování.

§         Požádat o zdůvodněné uvolnění z výuky. Na jednu vyučovací hodinu uvolňuje žáka vyučující, do dvou dnů třídní učitel, na více dní ředitel školy.

§         Vznášet podněty a připomínky k práci školy, pedagogickým pracovníkům, vedení školy, Radě školy.

§         V případě pochybností o správnosti hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí,  požádat ředitele školy o komisionální přezkoušení žáka ( do 3 pracovních dnů ode dne, kdy se o hodnocení prokazatelně dozvěděl, nejpozději však do 3 pracovních dnů od vydání vysvědčení ) Komisionální přezkoušení se koná nejpozději do 14 dnů od doručení žádosti nebo v termínu dohodnutém se zákonným zástupcem žáka. /viz vyhláška č.48/2005 Sb./

§         V případě splnění povinné školní docházky žákem, který nezískal základní vzdělání požádat o pokračování v základním vzdělávání /viz školský zákon č.561/2004 Sb./

Zákonní zástupci jsou povinni

§         Zajistit účast žáka ve výuce dle ŠVP.

§         Na vyzvání ředitele školy projednávat se školou závažné otázky týkající se vzdělávání žáka.

§         Informovat školu o změně zdravotní způsobilosti, zdravotních obtížích žáka nebo jiných závažných okolnostech, které by mohli mít vliv na průběh vzdělávání.

§         Informovat školu o nepřítomnosti žáka ve vyučování, jejích důvodech, do tří kalendářních dnů od počátku nepřítomnosti žáka. Nepřítomnost žáka může být omluvena zdravotními důvody, závažnými rodinnými důvody. Zákonný zástupce informuje třídního učitele prostřednictvím  telefonu, osobně.

§         Při zvýšené nepřítomnosti konzultovat s třídním učitelem zajištění optimálního průběhu vzdělávání, plnění školní povinné docházky.

§         V případě neomluvených hodin žáka, na vyzvání projednat situaci se školou, výchovným poradcem školy.

IV. Práva a povinnosti pedagogických zaměstnanců školy

• Učitelé přicházejí do školy nejméně 20 minut před zahájením vyučování. Tato povinnost se vztahuje  i na učitele, kteří mají pohotovost. Jakékoliv zpoždění zdůvodňuje učitel ihned  vedení školy. Po příchodu do školy se učitel seznámí se zprávami a rozvrhem suplování.
• Učitel, jemuž nepředvídané okolnosti zabrání dostavit se včas do školy (onemocnění dítěte apod.), je povinen toto oznámit vedení školy ještě před vyučováním alespoň telefonicky.

• Učitelé 6. - 9. roč. ihned po zvonění opouštějí sborovnu tak, aby v nejkratším čase byli ve třídě.
• Vyučovací hodiny probíhají ve škole podle rozvrhu hodin. Jakékoliv změny rozvrhu povoluje ředitelka nebo jeho zástupce.
• Před zahájením vyučování se učitel přesvědčí v jakém stavu je učebna, učiní všechna potřebná opatření k nápravě a pak teprve začne vyučovat. Vážnější nedostatky hlásí pak vedení školy.
• Po zvonění na konci vyučovací hodiny provede učitel kontrolu pořádku, popř. zjedná nápravu.
• Ve vyučovací hodině dohlíží učitel na šetrné zacházení se školním majetkem, na dodržování čistoty a pořádku ve třídě. Výchovně působí na žáky z hlediska péče o školní majetek.
• Dbá o to, aby žáci dodržovali zasedací pořádek určený třídním učitelem. Jakékoliv změny provádějí jen s jeho vědomím.
• Do žákovské knížky se zapisují známky závažnějšího charakteru.
• Učitel dohlíží na to, aby všichni žáci dodržovali školní řád.
• Při pohotovosti se učitelé 6. -9. roč. zdržují ve sborovně, jestliže nesuplují.
• Všichni pedagogičtí pracovníci důsledně dbají na to, aby byla zaručena bezpečnost žáků. Dojde-li k jakémukoliv poranění či úrazu, je učitel povinen zajistit ošetření či 1. pomoc, dále je povinen úraz hlásit neprodleně vedení školy a provést zápis v knize úrazů, eventuelně vyplnit příslušné tiskopisy, jestliže jde o úraz, který způsobil, že se žák nezúčastnil vyučování.
• Učitelé tělesné výchovy ručí za pořádek a chování žáků v šatně před zahájením a po skončení své hodiny.
• Učitelé neposílají  žáky mimo školní budovu.
• Jestliže žáci opouštějí školní budovu v rámci rozvrhu (dílny, Pp, Tv, školní akce – např. návštěva divadla, kina, apod.), děje se tak spořádaně za dozoru vyučujícího.
• Učitelé důsledně dbají na zamykání šaten, kabinetů, hlavního i bočního vchodu do budovy, předcházejí ztrátám věcí v těchto místech.
• Dozírající učitelé zodpovídají za chování žáků o přestávkách na chodbách, ve třídách a ve všech prostorách školy, zodpovídají rovněž za chování žáků při střídání učeben, kontrolují připravenost tříd na vyučování, činnost všech služeb a zajišťují pořádek a kázeň při využívání nápojového automatu.
• Po poslední vyučovací hodině odvádí učitel žáky do šatny, kde dohlédne na ukázněný odchod žáků ze školní budovy. Zodpovídá rovněž za odevzdání třídní knihy ve sborovně.
• Jestliže vyučující a dozor konající učitelé mají výchovné problémy se žáky, jsou při pohovorech s nimi povinni zachovat postup začínající jednáním před třídním učitelem. Vážnější provinění se řeší před zástupcem ředitele a opakované porušování školního řádu před ředitelkou školy.
• Čas, určený k vyučování nesmí být nijak zkracován (např. administrativními pracemi, přijímáním návštěv, apod.).
• Používat tělesných trestů není dovoleno.
• Do učebny Aj a D přicházejí žáci za dozoru příslušného učitele, který tuto učebnu opouští až po skončení vyučovací hodiny, kdy odvádí žáky zpět do 2. poschodí.
• Mezi dopoledním a odpoledním vyučováním musí být přestávka nejméně 50 minut.

V. Práva a povinnosti třídních učitelů

• Denně kontrolují docházku žáků do školy, činí nápravná opatření (zakládají  písemné omluvenky), vedou a doplňují přehled o opatřeních ke zlepšení docházky.
•  Do 3 dnů nepřítomnosti žáka má třídní učitel znát důvod nepřítomnosti, jinak provede potřebná opatření.
• Soustavně kontrolují, v jakém stavu je učebna, její vybavení a výzdoba, v jakém stavu mají žáci učebnice a další pomůcky.
• Kontrolují ŽK, vyžadují přesné a úpravné zápisy, nepřipouštějí chyby v ŽK.
• Seznamují žáky s řádem školy, dbají na jeho dodržování a podle potřeby jej probírají a vysvětlují. Zodpovídají za úroveň žákovských služeb ve své třídě i šatně.

 Bezpečnost, prevence

• Žáci jsou povinni přezouvat se, dbát na hygienu zvlášť před jídlem a po použití WC.
• Žáci se chovají při pobytu ve škole a na akcích organizovaných školou tak, aby neohrozili zdraví svoje ani svých spolužáků či jiných osob.
• Žáci chodí slušně a čistě oblečeni a upraveni.
• Žákům je zakázáno manipulovat s elektrickými spotřebiči, vypínači a elektrickým vedením bez dohledu učitele.
• Při přecházení žáků na místa vyučování či jiných akcí mimo budovu školy se žáci řídí pravidly silničního provozu a pokyny doprovázejících osob. Před takovýmito akcemi doprovázející učitel žáky zvlášť poučí o bezpečnosti. Pro společné zájezdy tříd, lyžařské kursy, školy v přírodě platí zvláštní bezpečnostní předpisy, se kterými jsou žáci předem seznámeni. Při pobytu v ubytovacích zařízeních se žáci podřizují vnitřnímu řádu tohoto zařízení a dbají všech pokynů pracovníků tohoto zařízení.
• Při výuce v tělocvičně, dílnách, na pozemcích, v laboratoři zachovávají žáci specifické bezpečnostní předpisy pro tyto učebny, dané vnitřním řádem odborné učebny. Vyučující daného předmětu jsou povinni s nimi seznámit žáky při první vyučovací hodině školního roku a dodatečně poučit žáky, kteří při první hodině chyběli. O poučení žáků provede učitel záznam do třídní knihy. Řády odborných učeben tvoří přílohu vnitřního řádu školy.
• Poučení na počátku školního roku provádí třídní učitel, který žáky seznámí zejména:

            a) se školním řádem,

            b) se zásadami bezpečného chování ve třídě, na chodbách,  schodištích, v šatnách, při         odchodu ze školy a příchodu  do školy a na veřejných komunikacích,

           c) se zákazem přinášet do školy věci, které nesouvisejí  s vyučováním,

           d) s postupem při úrazech, 

           e) s nebezpečím vzniku požáru a s postupem v případě  požáru.

• Poučení na počátku první vyučovací hodiny přichází  v úvahu pouze u některých předmětů, zejména fyziky,  chemie, tělesné výchovy, pracovního vyučování a podobně,  nebo před výukou v laboratořích, jazykových učebnách,  školních dílnách. Vyučující  seznámí žáky s pravidly bezpečného chování a upozorní je  na možné ohrožení života, zdraví či majetku.

• Poučení před činnostmi, které se provádí mimo školní  budovu. (jde o takové činnosti, jakými jsou vycházky,  výlety, lyžařské výcviky, exkurze,  plavecké výcviky). Seznámení se všemi pravidly  chování, případnými zákazy apod. a poučení o správném  vybavení žáků provede třídní učitel nebo ten, kdo bude  nad dětmi vykonávat dohled.

• Poučení před prázdninami provádí třídní učitel,  který:

           a) varuje žáky před škodlivými vlivy alkoholu, kouření,  známostmi s neznámými lidmi apod.,

          b) upozorní je na možné nebezpečí pro život a zdraví  v případě nálezu a manipulace s nevybuchlou municí  a poučí je, jak se v takové situaci zachovat,

         c)informuje o nebezpečí vzniku požáru, o dopravní kázni, 

         d) varuje před koupáním v místech, která neznají , atp.

Každý úraz, poranění či nehodu, k níž dojde během vyučování ve třídě, na chodbě nebo hřišti jsou žáci povinni hlásit ihned svému třídnímu učiteli nebo někomu z vyučujících.

Záznam o školním úrazu

Kniha úrazů

Kniha úrazů je uložena v kanceláři hospodářky, zodpovídá za ni ředitelka školy.

V knize úrazů se evidují všechny úrazy žáků, ke kterým došlo při činnostech ve škole nebo na akcích organizovaných školou, a to nejpozději do 24 hodin od okamžiku, kdy se škola o úrazu dozví.

Zápis do knihy úrazů provádí

a) vyučující příslušného předmětu (např. úraz při hodině Tv),

b) učitel konající dohled (např. o přestávkách),

c) vedoucí kurzu (např. při úrazu na lyžařském kurzu),

d) třídní učitel (všechny ostatní případy).

V knize úrazů se uvede

a) pořadové číslo úrazu,

b) jméno, popřípadě jména, příjmení a datum narození zraněného,

c) popis úrazu,

d) popis události, při které k úrazu došlo, včetně údaje o datu a místě události,

e) zda a kým byl úraz ošetřen,

f) podpis zaměstnance právnické osoby vykonávající činnost školy nebo školského zařízení, který provedl zápis do knihy úrazů,

g) další údaje, pokud jsou potřebné k sepsání záznamu o úrazu.

Osobní údaje, které jsou součástí knihy úrazů, mohou být zpracovávány pouze za účelem evidence úrazů, popřípadě jako podklad pro vyhotovení záznamu o úrazu.

Záznam o úrazu

Záznam o úrazu vyhotovuje ředitelka školy,  jde-li o

a) úraz, jehož důsledkem byla nepřítomnost žáka ve škole nebo

b) smrtelný úraz; smrtelným úrazem se pro účely této vyhlášky rozumí takové poškození zdraví, které způsobilo smrt po úrazu nebo na jehož následky žák zemřel nejpozději do jednoho roku od vzniku úrazu.

Záznam o úrazu se vyhotoví na formuláři, který je k dispozici v ředitelně školy.

Škola vyhotoví záznam o úrazu, který nezpůsobí nepřítomnost žáka ve škole, pokud je pravděpodobné, že žáku bude poskytnuta náhrada za bolest a ztížení společenského uplatnění způsobené úrazem.

Jedno vyhotovení záznamu o úrazu předá škola zákonnému zástupci.

Hlášení  úrazu

O každém úrazu je informován ředitel školy, v případě jeho nepřítomnosti zástupce ředitele školy.

O úrazu žáka podá pedagogický pracovník, který je určen pro vyplňování zápisu do knihy úrazů, bez zbytečného odkladu informaci zákonnému zástupci žáka.

Nasvědčují-li zjištěné skutečnosti tomu, že v souvislosti s úrazem byl spáchán trestný čin nebo přestupek, nebo jedná-li se o smrtelný úraz, podá ředitelka školy bez zbytečného odkladu  hlášení místně příslušnému útvaru Policie České republiky.

O úrazu podá ředitelka školy bez zbytečného odkladu hlášení  pojišťovně, u které je škola zařízení pojištěno pro případ své odpovědnosti za škodu vzniklou na životě a zdraví žáků.

Ředitelka školy bez zbytečného odkladu podá hlášení o úrazu také příslušnému inspektorátu bezpečnosti práce.

Zasílání záznamu o úrazu

Záznam o úrazu zasílá hospodářka školy ve spolupráci s ředitelkou školy

a) zřizovateli,

b) zdravotní pojišťovně žáka a

c) příslušnému inspektorátu České školní inspekce.

Záznam o smrtelném úrazu zasílá zástupce ředitele školy do 5 pracovních dnů po podání hlášení

a) zřizovateli,

b) zdravotní pojišťovně žáka,

c) příslušnému inspektorátu České školní inspekce a

d) místně příslušnému útvaru Policie České republiky. 

Jak postupovat, stane-li se úraz žáka

Zjistit poranění.

Informovat ředitele školy nebo zástupce ředitele školy.

Zavolat lékařskou službu nebo zajistit doprovod dospělou osobou k lékaři.

Oznámit skutečnost zákonným zástupcům žáka, požádat je o převzetí dítěte.

Provést zápis do knihy úrazů popř. vyplnit záznam o úrazu.

Informovat třídního učitele, není-li pedagogický pracovník sám třídním učitelem.

Ochrana před projevy rizikového chování

• Všichni pedagogičtí pracovníci, zejména školní metodik prevence, průběžně sledují konkrétní podmínky a situaci ve škole z hlediska výskytu projevů rizikového chování, uplatňují různé formy a metody umožňující včasné zachycení ohrožených žáků.
• Školní metodik prevence zajišťuje spolupráci s rodiči v oblasti prevence, informuje je o preventivním programu školy a dalších aktivitách. Školní metodik prevence spolupracuje na základě pověření ředitele školy s dalšími institucemi na sociálně právní ochranu dětí a mládeže.
• Žáci školy mají přísný zákaz nošení, držení, distribuce a zneužívání návykových látek v areálu školy. Porušení tohoto zákazu se bere jako hrubé porušení školního řádu. Ředitelka školy využije všech možností daných mu příslušným zákonem včetně možnosti dát podnět k zahájení trestního stíhání osob, které se na porušení tohoto zákazu podílely. Ředitelka školy nebo jí pověřený pracovník bude informovat zákonné zástupce žáků, u nichž bylo zjištěno porušení tohoto zákazu, o zjištěních a zároveň je seznámí s možností odborné pomoci.
• Projevy šikanování mezi žáky, tj. násilí, omezování osobní svobody, ponižování a pod., kterých by se dopouštěli jednotliví žáci nebo skupiny žáků vůči jiným žákům nebo skupinám (zejména v situacích, kdy jsou takto postiženi žáci mladší a slabší), jsou v prostorách školy a při školních akcích přísně zakázány a jsou považovány za hrubý přestupek proti řádu školy. Podle okolností ředitelka školy uváží možnost dalšího postihu žáků, kteří tento zákaz přestoupí, a bude o svých zjištěních informovat jejich zákonné zástupce.
• Pedagogičtí pracovníci dbají, aby etická a právní výchova, výchova ke zdravému životnímu stylu a preventivní výchova byla vyučována v souladu se školním vzdělávacím programem.
• Pedagogičtí pracovníci jsou povinni v souladu s pracovním řádem vykonávat kvalitní dohled nad žáky o přestávkách, před začátkem vyučování, po jeho skončení i během osobního volna žáků, a to hlavně v prostorách, kde by k projevům rizikového chování mohlo docházet.

VII. Zacházení s majetkem školy

Žák šetrně zachází se svěřenými učebnicemi, školními potřebami a školním majetkem. Každé svévolné poškození nebo zničení majetku školy, žáků, učitelů či jiných osob hradí v plném rozsahu rodiče  žáka, který poškození způsobil.

Každé poškození nebo závadu v učebně hlásí žák  vyučujícímu, třídnímu učiteli nebo hospodářce.

Požaduje-li škola náhradu škody po žákovi, musí poškození věci vždy prošetřit třídní učitel a zvážit i pedagogickou stránku.

Každý žák odpovídá za čistotu a pořádek svého pracovního místa  a nejbližšího okolí.

Před odchodem ze třídy každý žák uklidí své pracovní místo a jeho okolí. Služba odpovídá za čistotu prostoru kolem tabule a za pořádek v celé třídě.

Žákům je přísně zakázáno manipulovat s elektrickými spotřebiči a vypínači. Z bezpečnostních důvodů se žákům zakazuje otevírání oken o přestávkách a sezení na okenních parapetech.

Žák nemanipuluje s rozvody elektro a plynu v laboratořích, s vybavením odborných pracoven, s uloženými exponáty a modely.

VIII. Řád školní družiny

• Do školní družiny jsou žáci přijati po odevzdání vyplněného a rodiči podepsaného zápisového lístku. Dodržují dobu pobytu ve školní družině podle záznamu rodičů. Mimořádné uvolňování se povoluje pouze na písemnou žádost (omluvenku) rodičů. Nesmí na ní chybět podpis rodičů, datum a stanovený čas odchodu dítěte ze školní družiny.
• Školní družina se nachází ve školní budově v ulici Sládkova 1300/13. Oddělení jsou situována ve školních třídách v přízemí a v 1. patře budovy.
• Provoz školní družiny je stanoven ředitelem školy takto:                                                                         
• PO – PÁ           6.00- 8.00                 11.30- 16.30
• Rodiče dbají na dodržování denního režimu (provozu) školní družiny, se kterým byli řádně seznámeni. Odchod svého dítěte ze školní družiny stanoví tak, aby nenarušovali dobu pobytu dětí venku.
• Docházka do školní družiny je pro zapsané žáky povinná. Omluvení nepřítomnosti žáka ve školní družině je stejné jako ve škole.
• Po skončení vyučování přecházejí žáci do péče školní družiny. Proto čekají, až si je vychovatelka převezme od učitelky. Nerozbíhají se, chovají se ukázněně a čekají na pokyn vychovatelky k odchodu do školní družiny nebo na oběd.
• Po příchodu do školní družiny odloží žáci nejprve aktovky na vyhrazené místo. Žáci, kteří přicházejí z jiné budovy, odloží svrchní oděv a obuv do šatny.
• Do jiných místností školní družiny vcházejí žáci pouze po zaklepání a výzvě ke vstupu. Pozdraví.
• Při vycházkách (pobytu venku) se žák nevzdaluje od výchovné skupiny bez oznámení vychovatelce.
• Školní družina využívá v rámci své činnosti tělocvičnu v suterénu budovy. Veškeré aktivity se zde řídí vnitřním řádem tělocvičny, se kterým jsou žáci seznámeni.
• Nevolnost nebo poranění hlásí vychovatelce.
• Před odchodem domů všechny věci řádně uklidí. Zkontroluje, zda nic nezapomněl. Domů nikdy neodchází bez oznámení a rozloučení.
• Při zaměstnání neopouští žák své místo bez dovolení a pracuje podle pokynů vychovatelky.
• S hračkami a zařízením školní družiny zachází žák opatrně, aby nic nepoškodil. Vypůjčené hry a hračky před vracením urovná a překontroluje. Dojde-li k poškození, čestně to ohlásí. Úmyslné poškození by měli rodiče nahradit.
• Žáci navštěvující školní družinu se chovají zdvořile vůči dospělým a slušně je vždy pozdraví.
• Vychovatelky oslovují „paní vychovatelko“.
• Na ulici dodržují dopravní předpisy pro chodce. Při přecházení vozovky zastaví první dvojice na okraji chodníku a čeká na vychovatelku. Vychovatelka vkročí do vozovky první a poslední ji opouští.
• Do školní družiny není dovoleno nosit cenné předměty nebo větší částky peněz.
• ve školní družině je každý žák rovnocenný. Proto má žít s ostatními v přátelství. Má ochotně pomáhat svým kamarádům, chránit slabší a mladší. Vznikne-li spor, požádají žáci o pomoc vychovatelku. Vychovatelka spor okamžitě řeší.
• Žák má právo na ochranu před všemi formami špatného zacházení.
• Rodiče uhradí poplatek ve výši 150.- Kč na neinvestiční náklady vždy měsíc předem. Nejpozději do 15. dne v měsíci.
• Včas obstarají dítěti čipovou kartu na obědy a nejpozději den předem při příchodu nového měsíce zabezpečí obědy pro své dítě ve školní jídelně. Odhlašování obědů při nepřítomnosti dítěte zabezpečují buď přímo ve školní jídelně nebo prostřednictvím vychovatelky.
• V případě, že žáka do stanovené doby nevyzvedne zákonný zástupce nebo jím pověřený zástupce, vychovatelka telefonicky zkontaktuje zák. zástupce žáka. Nepodaří-li se přesto žáka předat zák. zástupci, bude žák předán Policii ČR.
• Dítě má mít převlečení pro pobyt venku. Všechny věci by měly být řádně podepsány.

IX. Hodnocení výsledků žáka

Obsah

1.      Pojetí a předmět hodnocení a klasifikace

2.      Zásady klasifikace

3.   Pravidla hodnocení a klasifikace žáka základní školy

4.   Opravné zkoušky

5.   Klasifikace ve vyučovacích předmětech s převahou teoretického zaměření

6.   Klasifikace ve vyučovacích předmětech s převahou praktického zaměření

7.   Klasifikace ve vyučovacích předmětech s převahou výchovného zaměření

8.   Získávání podkladů pro hodnocení a klasifikaci

9.   Klasifikace chování

10. Výchovná opatření

11. Klasifikace a hodnocení žáků s vývojovými poruchami

1. Pojetí a předmět hodnocení a klasifikace

1.1.  Hodnocení žáka je součástí výchovně vzdělávacího procesu.

1.2.  Klasifikace je jednou z forem hodnocení, její výsledky se vyjadřují stanovenou

klasifikační stupnicí.

1.3.  Klasifikace není cílem výchovně vzdělávacího procesu.

1.4.  Ve výchovně vzdělávacím procesu se uskutečňuje klasifikace průběžná a souhrnná.

1.5.  Průběžná klasifikace se uplatňuje při hodnocení dílčích výsledků a projevů žáka.

1.6.  Souhrnná klasifikace se uskutečňuje na konci 1. a 2. pololetí.

1.7.  Předmětem klasifikace jsou výsledky, jichž žák dosáhl ve vyučovacích předmětech

v souladu s požadavky aktuálních učebních osnov (při zahájení v jednotlivých ročnících – školního vzdělávacího programu).

1.8.  Předmětem klasifikace je také chování podle požadavků školního řádu.

1.9.  Chování neovlivňuje klasifikaci výsledků ve vyučovacích předmětech.

1.10.Celkový prospěch a celkové hodnocení žáka se stanovuje na konci každého pololetí.

2. Zásady klasifikace

2.1. Při celkové klasifikaci přihlíží učitel k věkovým zvláštnostem žáka i k tomu, že žák mohl v       průběhu klasifikačního období zakolísat v učebních výkonech pro určitou indispozici.

2.2. Při určování klasifikačního stupně posuzuje učitel výsledky práce objektivně a umožní žákovi opravu nepříznivé průběžné klasifikace.

2.3. V předmětu, ve kterém vyučuje více učitelů, určí výsledný stupeň za klasifikační období příslušní učitelé po vzájemné dohodě.

2.4. Přechází-li žák do jiné školy, zašle ředitelka dosavadní školy škole, na niž žák přechází, dokumentaci o žákovi a záznam o jeho chování a prospěchu za neukončené klasifikační období.

2.5. Pro potřeby klasifikace se dělí předměty do 3 skupin: předměty s převahou teoretického zaměření,  s převahou praktického zaměření a s převahou výchovného zaměření.

2.6. Při hodnocení se přístup vyučujícího zaměřuje na kladné výkony a tím na podporu jeho poznávací motivace k učení místo jednostranného zdůrazňování chyb a nedostatků.

3.  Pravidla hodnocení a klasifikace žáka základní školy

3.1.Prospěch žáka v jednotlivých vyučovacích předmětech je klasifikován těmito stupni:

1 - výborný

2 - chvalitebný

3 - dobrý

4 - dostatečný

5 - nedostatečný.

3.2 Chování žáka je klasifikováno těmito stupni:

1 - velmi dobré

2 - uspokojivé

3 - neuspokojivé.

3.3 Celkový prospěch žáka je hodnocen

a) prospěl(a) s vyznamenáním

b) prospěl(a)

c) neprospěl(a)

3.4  Žák je hodnocen stupněm

a) prospěl(a) s vyznamenáním, není-li v žádném z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm horším než 2 - chvalitebný, průměr

stupňů prospěchu ze všech  povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem není vyšší než 1,5 a jeho chování je hodnoceno stupněm velmi dobré;

b) prospěl(a), není-li v žádném z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení  stupněm prospěchu 5 - nedostatečný;

c) neprospěl(a), je-li v některém z povinných  předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení  stupněm prospěchu 5 - nedostatečný.

3.5 Výsledky práce v zájmových útvarech organizovaných školou se hodnotí těmito stupni:

pracoval(a) úspěšně,

pracoval(a).

3.6 U žáka se smyslovou nebo tělesnou vadou, vadou řeči, prokázanou specifickou vývojovou poruchou učení nebo chování se při jeho hodnocení a klasifikaci přihlédne k charakteru postižení. Těmto žákům  je nezbytné po celou dobu docházky do školy věnovat speciální pozornost a péči.

3.7 Do vyššího ročníku postoupí žák, který na konci druhého pololetí prospěl ze všech povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem s výjimkou předmětů výchovného zaměření stanovených školním vzdělávacím programem a předmětů, z nichž byl uvolněn. Do vyššího ročníku postoupí i žák 1.stupně základní školy, který již v rámci prvního stupně opakoval ročník, a žák druhého stupně základní školy, který již v rámci druhého stupně opakoval ročník, a to bez ohledu na prospěch tohoto žáka.

3.8 Nelze-li žáka hodnotit na konci prvního pololetí, určí ředitelka školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za první pololetí bylo provedeno nejpozději do dvou měsíců po skončení prvního pololetí. Není-li možné hodnotit ani v náhradním termínu, žák se

za první pololetí nehodnotí.

3.9  Nelze-li žáka hodnotit na konci druhého pololetí, bude ředitelkou školy pro jeho hodnocení určen náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za druhé pololetí bylo provedeno nejpozději do konce  září následujícího školního roku. V období měsíce září do doby hodnocení navštěvuje žák nejbližší vyšší ročník, popřípadě znovu devátý ročník.

3.10 Má-li zákonný zástupce žáka pochybnosti o správnosti hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí, může do tří dnů ode dne, kdy se o hodnocení prokazatelně dozvěděl, nejpozději však do tří dnů od vydání vysvědčení požádat ředitelku školy o komisionální přezkoušení žáka;

je-li vyučujícím v daném předmětu ředitelka školy, krajský úřad. Komisionální přezkoušení se koná

nejpozději do 14 dnů od doručení žádosti nebo v termínu dohodnutém se zákonným zástupcem žáka.

3.11 Komisi pro přezkoušení žáka jmenuje ředitelka školy; v případě, že je vyučujícím daného předmětu ředitelka školy, jmenuje komisi krajský úřad. Komise je tříčlenná; tvoří ji předseda, kterým je zpravidla ředitelka školy nebo jím pověřený učitel, nebo v případě, že

vyučujícím daného předmětu je ředitelka školy, krajským úřadem jmenovaný jiný pedagogický pracovník školy. Dále jsou členy komise zkoušející učitel, jímž je zpravidla vyučující daného předmětu ve třídě, v níž je žák zařazen, popřípadě jiný vyučující daného předmětu a přísedící, kterým je jiný vyučující daného předmětu nebo předmětu stejné vzdělávací oblasti stanovené Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání.

má aprobaci pro týž nebo příbuzný předmět. Klasifikační stupeň určí komise většinou hlasů. O komisionální zkoušce se pořizuje protokol, který se stává součástí dokumentace školy.

3.12 Výsledek přezkoušení, který je konečný, sdělí ředitelka školy prokazatelným způsobem zástupci žáka, další přezkoušení žáka je nepřípustné.

4. Opravné zkoušky

4.1.Žáci devátých ročníků a žáci, kteří na daném stupni základní školy dosud neopakovali ročník, kteří na konci druhého pololetí neprospěli nejvýše ze dvou povinných předmětů s výjimkou předmětů výchovného zaměření, konají opravné zkoušky.

4.2.Opravné zkoušky jsou komisionální a  konají se nejpozději do konce příslušného školního roku.  Žák může v jednom dni skládat pouze jednu opravnou zkoušku. Termín stanoví ředitelka školy. Nemůže-li se žák z vážných důvodů dostavit k opravným zkouškám, umožní mu ředitelka školy vykonání opravných zkoušek nejpozději do 15. září; do té doby navštěvuje podmíněně nejbližší vyšší ročník.

4.3 Žák, který nevykonal opravnou zkoušku úspěšně nebo se k jejímu konání nedostaví, neprospěl.

5. Klasifikace ve vyučovacích předmětech s převahou teoretického zaměření

5.1.Převahu teoretického zaměření mají jazykové, společenskovědní, přírodovědné předměty a matematika.

5.2.Při průběžné klasifikaci praktických činností, které jsou součástí předmětů uvedených

v odst. 1, postupuje učitel podle bodu 6, popř. podle bodu 7.

5.3.Při klasifikaci výsledků ve vyučovacích předmětech uvedených v bodu 5.1. se v

souladu s požadavky školního vzdělávacího programu hodnotí: ucelenost, přesnost a trvalost osvojení požadovaných poznatků, faktů, pojmů, definic, zákonitostí a vztahů,kvalita a rozsah získaných dovedností vykonávat požadované intelektuální a motorické činnosti,

schopnost uplatňovat osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení společenských a přírodních jevů a zákonitostí,

kvalita myšlení, především jeho logika, samostatnost a tvořivost,

aktivita v přístupu k činnostem, zájem o ně a vztah k nim,

přesnost, výstižnost a odborná i jazyková správnost ústního a písemného projevu,

kvalita výsledků činností,

osvojení účinných metod samostatného studia.

5.4. Výchovně vzdělávací výsledky se klasifikují podle těchto kritérií:

Stupeň 1 (výborný)

Žák ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy, definice a zákonitosti uceleně, přesně a úplně a chápe vztahy mezi nimi. Pohotově vykonává požadované intelektuální a motorické činnosti. Samostatně a tvořivě uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a

praktických úkolů, při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí. Myslí logicky správně, zřetelně se u něho projevuje samostatnost a tvořivost. Jeho ústní a písemný projev je správný, přesný a výstižný. Grafický projev je přesný a estetický. Výsledky jeho činnosti jsou kvalitní, pouze s menšími nedostatky. Je schopen samostatně studovat vhodné texty.

Stupeň 2 (chvalitebný)

Žák ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy, definice a zákonitosti v podstatě uceleně, přesně a úplně. Pohotově vykonává požadované intelektuální a motorické činnosti.

Samostatně a produktivně nebo podle menších podnětů učitele uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí. Myslí správně, v jeho myšlení se projevuje logika a tvořivost. Ústní a písemný projev mívá menší nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. Kvalita výsledků činnosti je zpravidla bez podstatných nedostatků. Grafický projev je estetický, bez větších nepřesností. Je schopen samostatně nebo s menší pomocí studovat vhodné texty.

Stupeň 3 (dobrý)

Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení si požadovaných poznatků, faktů, pojmů, definic a zákonitostí nepodstatné mezery. Při vykonávání požadovaných intelektuálních a

motorických činností projevuje nedostatky. Podstatnější nepřesnosti a chyby dovede za pomoci učitele korigovat. V uplatňování osvojených poznatků a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se dopouští chyb. Uplatňuje poznatky a provádí hodnocení jevů a zákonitostí podle podnětů učitele. Jeho myšlení je vcelku správné, ale málo tvořivé, v jeho logice se vyskytují chyby. V ústním a písemném projevu má nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. V kvalitě výsledků jeho činnosti se projevují častější nedostatky, grafický projev je méně estetický a má menší nedostatky. Je schopen samostatně studovat podle návodu učitele.

Stupeň 4 (dostatečný)

Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení si požadovaných poznatků závažné mezery. Při provádění požadovaných intelektuálních a motorických činností je málo

pohotový a má větší nedostatky. V uplatňování osvojených poznatků a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se vyskytují závažné chyby. Při využívání poznatků pro výklad a hodnocení jevů je nesamostatný. V logice myšlení se vyskytují závažné chyby, myšlení není tvořivé. Jeho ústní a písemný projev má vážné nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti.V kvalitě výsledků jeho činnosti a v grafickém projevu se projevují nedostatky, grafický projev je málo estetický. Závažné nedostatky a chyby dovede žák s pomocí učitele opravit. Při samostatném studiu má velké těžkosti.

Stupeň 5 (nedostatečný)

Žák si požadované poznatky neosvojil uceleně, přesně a úplně, má v nich závažné a značné mezery. Jeho dovednost vykonávat požadované intelektuální a motorické činnosti má velmi podstatné nedostatky. V uplatňování osvojených vědomostí a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se vyskytují velmi závažné chyby.

Při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí nedovede své vědomosti uplatnit ani s podněty učitele. Neprojevuje samostatnost v myšlení, vyskytují se u něho časté logické nedostatky. V ústním a písemném projevu má závažné nedostatky ve správnosti, přesnosti i výstižnosti. Kvalita výsledků jeho činnosti a grafický projev mají vážné nedostatky. Závažné nedostatky a chyby nedovede opravit ani s pomocí učitele. Nedovede samostatně studovat.

6. Klasifikace ve vyučovacích předmětech s převahou praktického zaměření

6.1.Převahu praktické činnosti mají na základní škole pracovní vyučování, praktika,

základy techniky, domácí nauky a informatika.

6.2.Při průběžné klasifikaci teoretických poznatků, které jsou součástí předmětů uvedených

v bodu 6.1. postupuje učitel podle bodu 5, příp. podle bodu 7.

6.3.Při klasifikaci v předmětech uvedených v odst. 1 v souladu s požadavky školního vzdělávacího programu¨se hodnotí:

vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem,

osvojení praktických dovedností a návyků, zvládnutí účelných způsobů práce,

využití získaných teoretických vědomostí v praktických činnostech,

aktivita, samostatnost, tvořivost, iniciativa v praktických činnostech,

kvalita výsledků činností,

organizace vlastní práce a pracoviště, udržování pořádku na pracovišti,

dodržování předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a péče o životní prostředí,

hospodárné využívání surovin, materiálů, energie, překonávání překážek v práci,

obsluha a údržba laboratorních zařízení a pomůcek, počítačů, nástrojů, nářadí a měřidel.

6.4. Výchovně vzdělávací výsledky se klasifikují podle těchto kritérií:

Stupeň 1 ( výborný)

Žák soustavně projevuje kladný vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem. Pohotově, samostatně a tvořivě využívá získané teoretické poznatky při praktické činnosti. Praktické činnosti vykonává pohotově, samostatně uplatňuje získané dovednosti a návyky. Bezpečně ovládá postupy a způsoby práce; dopouští se jen menších chyb, výsledky jeho práce jsou bez závažnějších nedostatků. Účelně si organizuje vlastní práci, udržuje pracoviště v pořádku. Uvědoměle dodržuje předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a aktivně se stará o životní prostředí. Hospodárně využívá suroviny, materiál, energii. Vzorně obsluhuje a udržuje laboratorní zařízení a pomůcky, nástroje, nářadí a měřidla. Aktivně překonává vyskytující se překážky.

Stupeň 2 (chvalitebný)

Žák projevuje kladný vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem. Samostatně, ale méně tvořivě a s menší jistotou využívá získané teoretické poznatky při

praktické činnosti. Praktické činnosti vykonává samostatně, v postupech a způsobech práce se nevyskytují podstatné chyby. Výsledky jeho práce mají drobné nedostatky. Účelně si organizuje vlastní práci, pracoviště udržuje v pořádku. Uvědoměle udržuje předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a stará se o životní prostředí. Při hospodárném využívání surovin, materiálů a energie se dopouští malých chyb. Laboratorní zařízení a pomůcky, nástroje, nářadí a měřidla obsluhuje a udržuje s drobnými nedostatky. Překážky v práci překonává s občasnou pomocí učitele.

Stupeň 3 (dobrý)

Žák projevuje vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem s menšími výkyvy. Za pomocí učitele uplatňuje získané teoretické poznatky při praktické činnosti.

V praktických činnostech se dopouští chyb a při postupech a způsobech práce potřebuje občasnou pomoc učitele. Výsledky práce mají nedostatky. Vlastní práci organizuje méně účelně, udržuje pracoviště v pořádku. Dodržuje předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a v malé míře přispívá k tvorbě a ochraně životního prostředí. Na podněty učitele je schopen hospodárně využívat suroviny, materiály a energii. K údržbě laboratorních zařízení,

přístrojů, nářadí a měřidel musí být částečně podněcován. Překážky v práci překonává jen s častou pomocí učitele.

Stupeň 4 (dostatečný)

Žák pracuje bez zájmu a vztahu k práci, k pracovnímu kolektivu a praktickým činnostem. Získané teoretické poznatky dovede využít při praktické činnosti jen za soustavné pomoci

učitele. V praktických činnostech, dovednostech a návycích se dopouští větších chyb. Při volbě postupů a způsobů práce potřebuje soustavnou pomoc učitele. Ve výsledcích práce má závažné nedostatky. Práci dovede organizovat za soustavné pomoci učitele, méně dbá o pořádek na pracovišti. Méně dbá na dodržování předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a o životní prostředí. Porušuje zásady hospodárnosti využívání surovin, materiálů a energie. V obsluze a údržbě laboratorních zařízení a pomůcek, přístrojů, nářadí a měřidel

se dopouští závažných nedostatků. Překážky v práci překonává jen s pomocí učitele.

Stupeň 5 (nedostatečný)

Žák neprojevuje zájem o práci a vztah k ní, ani k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem. Nedokáže ani s pomocí učitele uplatnit získané teoretické poznatky při praktické činnosti. V praktických činnostech, dovednostech a návycích má podstatné nedostatky. Nedokáže postupovat při práci ani s pomocí učitele. Výsledky jeho práce jsou nedokončené, neúplné, nepřesné, nedosahují předepsané ukazatele. Práci na pracovišti si nedokáže zorganizovat, nedbá na pořádek na pracovišti. Neovládá předpisy o ochraně zdraví při práci a nedbá na ochranu životního prostředí. Nevyužívá hospodárně surovin, materiálů a energie. V obsluze a údržbě laboratorních zařízení a pomůcek, přístrojů a nářadí, nástrojů a měřidel se dopouští závažných nedostatků.

7. Klasifikace ve vyučovacích předmětech s převahou výchovného zaměření

7.1.Převahu výchovného zaměření mají: výtvarná výchova, hudební výchova a zpěv, tělesná

a sportovní výchova, popř. další předměty nepovinné a volitelné

7.2.Při průběžné klasifikaci předmětů uvedených v bodu 7.1. se klasifikuje teoretická část

podle bodu 5 a praktická podle bodu 6.

7.3.Žák zařazený do zvláštní tělesné výchovy se při částečném uvolnění nebo úlevách

doporučených lékařem klasifikuje s přihlédnutím ke zdravotnímu stavu.

7.4.Při klasifikaci v předmětech uvedených v bodu 7.1. se v souladu s požadavky učebních

osnov hodnotí:

stupeň tvořivosti a samostatnosti projevu,

osvojení potřebných vědomostí, zkušeností, činností a jejich tvořivá aplikace,

poznání zákonitostí daných činností a jejich uplatňování ve vlastní činnosti,

kvalita projevu,

vztah žáka k činnostem a zájem o ně,

estetické vnímání, přístup k uměleckému dílu a k estetice ostatní společnosti,

v tělesné výchově s přihlédnutím ke zdravotnímu stavu žáka všeobecná, tělesná zdatnost, výkonnost a jeho péče o vlastní zdraví.

7.5.Výchovně vzdělávací výsledky se klasifikují podle těchto kritérií:

Stupeň 1 (výborný)

Žák je v činnostech velmi aktivní. Pracuje tvořivě, samostatně, plně využívá své osobní předpoklady a velmi úspěšně podle požadavků osnov je rozvíjí v individuálních a kolektivních projevech. Jeho projev je esteticky působivý, originální, procítěný, v hudební, branné a tělesné výchově přesný. Osvojené vědomosti, dovednosti a návyky aplikuje

tvořivě. Má výrazně aktivní zájem o umění, estetiku, brannost a tělesnou kulturu a projevuje k nim aktivní vztah. Úspěšně rozvíjí svůj estetický vkus, tělesnou zdatnost a brannost.

Stupeň 2 (chvalitebný)

Žák je v činnostech aktivní, tvořivý, převážně samostatný na základě využívání svých osobních předpokladů, které úspěšně rozvíjí v individuální a kolektivním projevu. Jeho

projev je esteticky působivý a má jen menší nedostatky z hlediska požadavků osnov.Žák tvořivě aplikuje osvojené vědomosti, dovednosti a návyky v nových úkolech. Má aktivní

zájem o umění, o estetiku, brannost a tělesnou zdatnost. Rozvíjí si v požadované míře estetický vkus, brannost a tělesnou zdatnost.

Stupeň 3 (dobrý)

Žák je v činnostech méně aktivní, tvořivý, samostatný a pohotový. Nevyužívá dostatečně své schopnosti v individuální a kolektivním projevu. Jeho projev je málo působivý, dopouští

se v něm chyb. Jeho vědomosti a dovednosti mají četnější mezery a při jejich aplikaci potřebuje pomoc učitele. Nemá dostatečný aktivní zájem o umění, estetiku, brannost a

tělesnou kulturu. Nerozvíjí v požadované míře svůj estetický vkus, tělesnou zdatnost a brannost.

Stupeň 4 (dostatečný)

Žák je v činnostech málo aktivní a tvořivý. Rozvoj jeho schopností a jeho projev jsou málo uspokojivé. Úkoly řeší s častými chybami. Vědomosti a dovednosti aplikuje jen se

značnou pomocí učitele. Projevuje velmi malou snahu a zájem o činnosti, nerozvíjí dostatečně svůj estetický vkus, brannost a tělesnou zdatnost.

Stupeň 5 (nedostatečný)

Žák je v činnostech převážně pasivní. Rozvoj jeho schopností je neuspokojivý. Jeho projev je povětšině chybný a nemá estetickou hodnotu. Minimální osvojené vědomosti a

dovednosti nedovede aplikovat. Neprojevuje zájem o práci a nevyvíjí úsilí rozvíjet svůj estetický vkus, brannost a tělesnou zdatnost.

8. Získávání podkladů pro hodnocení a klasifikaci

8.1. Podklady pro hodnocení a klasifikaci získávají vyučující zejména: soustavným diagnostickým pozorováním žáků, sledováním jeho výkonů a připravenosti na vyučování, různými druhy zkoušek (písemné, ústní, grafické, praktické, pohybové,...) kontrolními písemnými pracemi, analýzou výsledků různých činností žáků, konzultacemi s ostatními vyučujícími a podle potřeby i psychologickými a zdravotnickými pracovníky.

8.2. Žák 2. až 9. ročníku základní školy musí mít z každého předmětu, alespoň dvě známky za každé pololetí, z toho nejméně jednu za ústní zkoušení. Známky získávají vyučující průběžně během celého klasifikačního období. Není přípustné ústně přezkušovat žáky koncem klasifikačního období z látky celého tohoto období. Výjimku tvoří vědomosti nutné k zvládnutí zkoušené látky. Zkoušení je prováděno zásadně před kolektivem třídy, nepřípustné

je individuální přezkušování po vyučování v kabinetech. Výjimka je možná jen při diagnostikované vývojové poruše, kdy je tento způsob doporučen ve zprávě psychologa.

8.3. Učitel oznamuje žákovi výsledek každé klasifikace, klasifikaci zdůvodňuje a poukazuje na klady a nedostatky hodnocených projevů, výkonů, výtvorů. Po ústním vyzkoušení oznámí učitel žákovi výsledek hodnocení okamžitě. Výsledky hodnocení písemných zkoušek a prací a praktických činností oznámí žákovi nejpozději do 14 dnů. Učitel sděluje všechny známky,

které bere v úvahu při celkové klasifikaci, zástupcům žáka a to zejména prostřednictvím zápisů do žákovské knížky - současně se sdělováním známek žákům.

8.4.Kontrolní písemné práce a další druhy zkoušek rozvrhne učitel rovnoměrně na celý školní rok, aby se nadměrně nenahromadily v určitých obdobích.

8.5. O termínu písemné zkoušky, která má trvat více než 25 minut, informuje vyučující žáky dostatečně dlouhou dobu předem. Ostatní vyučující o tom informuje formou zápisu do třídní knihy. V jednom dni mohou žáci konat jen jednu zkoušku uvedeného charakteru.

8.6.Učitel je povinen vést soustavnou evidenci o každé klasifikaci žáka průkazným způsobem tak, aby mohl vždy doložit správnost celkové klasifikace žáka i způsob získání známek (ústní zkoušení, písemné,...). V případě dlouhodobé nepřítomnosti nebo rozvázání pracovního poměru v průběhu klasifikačního období předá tento klasifikační přehled zastupujícímu učiteli nebo vedení školy.

8.7. Vyučující zajistí zapsání známek také do třídního katalogu a dbá o jejich úplnost. Do katalogu jsou zapisovány známky z jednotlivých předmětů, udělená výchovná opatření a další údaje o chování žáka, jeho pracovní aktivitě a činnosti ve škole.

8.8. Klasifikační stupeň určí učitel, který vyučuje příslušnému předmětu. Při dlouhodobějším pobytu žáka mimo školu (lázeňské léčení, léčebné pobyty, dočasné umístění v ústavech, apod.) vyučující respektuje známky žáka, které škole sdělí škola při instituci, kde byl žák umístěn; žák se znovu nepřezkušuje.

8.9. Při určování stupně prospěchu v jednotlivých předmětech na konci klasifikačního období se hodnotí kvalita práce a učební výsledky, jichž žák dosáhl za celé klasifikační období. Stupeň prospěchu se neurčuje na základě průměru z klasifikace za příslušné období. Výsledná známka za klasifikační období musí odpovídat známkám, které žák získal a které byly sděleny rodičům.

8.10. Případy zaostávání žáků v učení a nedostatky v jejich chování se projednají v pedagogické radě, a to zpravidla k 15. listopadu a 15. dubnu.

8.11. Na konci klasifikačního období, v termínu, který určí ředitelka školy, zapíší učitelé příslušných předmětů číslicí výsledky celkové klasifikace do třídního výkazu a připraví návrhy na umožnění opravných zkoušek, na klasifikaci v náhradním termínu apod.

8.12. Zákonné zástupce žáka informuje o prospěchu a chování žáka: třídní učitel a učitelé jednotlivých předmětů v polovině prvního a druhého pololetí; třídní učitel nebo učitel, jestliže o to zákonní zástupci žáka požádají.

8.13. Informace jsou rodičům předávány převážně při osobním jednání na třídních schůzkách nebo hovorových hodinách, na které jsou rodiče písemně zváni. Rodičům, kteří se nemohli dostavit na školou určený termín, poskytnou vyučující možnost individuální konzultace. Údaje o klasifikaci a hodnocení chování žáka jsou sdělovány pouze zástupcům žáka, nikoli veřejně.

8.14.V případě mimořádného zhoršení prospěchu žáka informuje rodiče vyučující předmětu bezprostředně a prokazatelným způsobem.

8.15. Pokud je klasifikace žáka stanovena na základě písemných nebo grafických prací, vyučující tyto práce uschovávají po dobu, během které se klasifikace žáka určuje nebo ve které se k ní mohou zákonní zástupci žáka odvolat - tzn. celý školní rok včetně hlavních prázdnin, v případě žáků s odloženou klasifikací nebo opravnými zkouškami až do 30.10. dalšího školního roku. Opravené písemné práce musí být předloženy všem žákům a na požádání ve škole také rodičům.

8.16. Při určování klasifikačního stupně posuzuje učitel výsledky práce objektivně, nesmí podléhat žádnému vlivu subjektivnímu ani vnějšímu.

8.17. Vyučující dodržují zásady pedagogického taktu, zejména

neklasifikují žáky ihned po jejich návratu do školy po nepřítomnosti delší než jeden týden,

žáci nemusí dopisovat do sešitů látku za dobu nepřítomnosti, pokud to není jediný zdroj informací,

účelem zkoušení není nacházet mezery ve vědomostech žáka, ale hodnotit to, co umí,

učitel klasifikuje jen probrané učivo, zadávání nové látky k samostatnému nastudování celé třídě není přípustné,

před prověřováním znalostí musí mít žáci dostatek času k naučení, procvičení a zažití učiva.

prověřování znalostí provádět až po dostatečném procvičení učiva.

8.18. Třídní učitelé (případně výchovný poradce) jsou povinni seznamovat ostatní vyučující s doporučením psychologických vyšetření, které mají vztah ke způsobu hodnocení a klasifikace žáka a způsobu získávání podkladů. Údaje o nových vyšetřeních jsou součástí zpráv učitelů (nebo výchovného poradce) na pedagogické radě.

9. Klasifikace chování

9.1. Klasifikaci chování žáků navrhuje třídní učitel po projednání s učiteli, kteří ve třídě vyučují, a s ostatními učiteli a rozhoduje o ni ředitel po projednání v pedagogické radě. Pokud třídní učitel tento postup nedodrží, mají možnost podat návrh na pedagogické radě i další vyučující. Kritériem pro klasifikaci chování je dodržování pravidel chování (školní řád) včetně dodržování vnitřního řádu školy během klasifikačního období).

9.2. Při klasifikaci chování se přihlíží k věku, morální a rozumové vyspělosti žáka; k uděleným opatřením k posílení kázně se přihlíží pouze tehdy, jestliže tato opatření byla neúčinná.

Kritéria pro jednotlivé stupně klasifikace chování jsou následující:

Stupeň 1 (velmi dobré)

Žák uvědoměle dodržuje pravidla chování a ustanovení vnitřního řádu školy. Méně závažných přestupků se dopouští ojediněle. Žák je však přístupný výchovnému působení a snaží se své chyby napravit.

Stupeň 2 (uspokojivé)

Chování žáka je v rozporu s pravidly chování a s ustanoveními vnitřního řádu školy. Žák se dopustí závažného přestupku proti pravidlům slušného chování nebo vnitřnímu řádu školy; nebo se opakovaně dopustí méně závažných přestupků. Zpravidla se přes důtku třídního učitele školy dopouští dalších přestupků, narušuje výchovně vzdělávací činnost školy. Ohrožuje bezpečnost a zdraví svoje nebo jiných osob.

Stupeň 3 (neuspokojivé)

Chování žáka ve škole je v příkrém rozporu s pravidly slušného chování. Dopustí se takových závažných přestupků proti školnímu řádu nebo provinění, že je jimi vážně ohrožena výchova nebo bezpečnost a zdraví jiných osob. Záměrně narušuje hrubým způsobem výchovně vzdělávací činnost školy. Zpravidla se přes důtku ředitele školy dopouští dalších přestupků.

10. Výchovná opatření

10.1.Výchovná opatření jsou pochvaly a jiná ocenění a opatření k posílení kázně.

10.2.Třídní učitel, ředitelka školy, zástupce obce může žákovi po projednání v pedagogické radě udělit za mimořádný projev humánnosti, občanské a školní iniciativy, za záslužný nebo statečný čin, za dlouhodobou úspěšnou práci pochvalu nebo jiné ocenění (dále jen "pochvala").

10.3. Opatření k posílení kázně žáků se ukládá za závažné nebo opakované provinění proti školnímu řádu. Toto opatření předchází zpravidla před snížením stupně z chování. Podle závažnosti provinění se ukládá některé z těchto opatření: napomenutí třídního učitele, důtka třídního učitele, důtka ředitele školy. Třídní učitel může žákovi podle závažnosti provinění udělit napomenutí nebo důtku; udělení důtky neprodleně oznámí ředitelce školy. Ředitelka školy uděluje důtku po projednání v pedagogické radě.

10.4. Ředitelka školy nebo třídní učitel oznámí důvody udělení pochvaly nebo výchovného opatření písemně prokazatelným způsobem zástupci žáka.

10.5. Udělení pochvaly a jiného ocenění a uložení napomenutí nebo důtky se zaznamenává do dokumentace školy. Udělení pochvaly a jiného ocenění se zaznamená na vysvědčení za pololetí, v němž bylo uděleno.

11. Klasifikace a hodnocení žáků s vývojovými poruchami

11.1. U žáka se smyslovou nebo tělesnou vadou, vadou řeči, prokázanou specifickou vývojovou poruchou učení nebo chování se při jeho hodnocení a klasifikaci přihlédne k charakteru postižení. Vyučující respektují doporučení psychologických vyšetření žáků a uplatňují je při klasifikaci a hodnocení chování žáků a také volí vhodné a přiměřené způsoby získávání podkladů.

11.2.Dětem a žákům u nichž je diagnostikována specifická vývojová porucha učení, je nezbytné po celou dobu docházky do školy věnovat speciální pozornost a péči.

11.3. Pro zjišťování úrovně žákových vědomostí a dovedností volí učitel takové formy a druhy zkoušení, které odpovídají schopnostem žáka a na něž nemá porucha negativní vliv. Kontrolní práce a diktáty píší tito žáci po předchozí přípravě. Pokud je to nutné, nebude dítě s vývojovou poruchou vystavováno úkolům, v nichž vzhledem k poruše nemůže přiměřeně pracovat a podávat výkony odpovídající jeho předpokladům.

11.4. Vyučující klade důraz na ten druh projevu, ve kterém má žák předpoklady podávat lepší výkony. Při klasifikaci se nevycházím z prostého počtu chyb, ale z počtu jevů, které žák zvládl

11.5. Klasifikace je provázena hodnocením, t.j. vyjádřením pozitivních stránek výkonu, objasněním podstaty neúspěchu, návodem, jak mezery a nedostatky překonávat,

11.6. Děti, u kterých je diagnostikována dyslexie nebo dysortografie, mohou být se souhlasem rodičů během celého jejich vzdělávání hodnoceny z mateřského jazyka a z jiných jazyků slovně

(a to jak v průběhu školního roku, tak na pololetním a závěrečném vysvědčení). U dětí s diagnostikovanou dyskalkulií bude totéž platit pro matematiku a další předměty, kde výsledky mohou být touto poruchou ovlivněny. Dítě lze hodnotit dítě slovně (průběžně i na vysvědčení) po dohodě s rodiči a odborníkem prakticky ve všech předmětech, do nichž se porucha promítá. Jakmile žák překoná nejvýraznější obtíže, je vhodné postupně přecházet k běžné klasifikaci. Klasifikovat lze i známkou s tím, že se specifická porucha dítěte vezme v úvahu a odrazí se v mírnější známce o jeden stupeň, případně i o několik stupňů. Při uplatňování všech těchto možností vyučující postupují velmi individuálně, s využitím všech dostupných informací, zejména informací z odborných vyšetření a ve spolupráci s rodiči.

11.7. Ředitelka školy může povolit, aby pro dítě se specifickými poruchami učení byl vypracován pro kterýkoliv předmět příslušnými vyučujícími individuální výukový plán, který se může radikálně lišit od výuky v daném postupném ročníku, přitom však bude poskytovat dítěti v příslušných předmětech ucelené a dítětem zvládnutelné základy. Individuální plány mají charakter smlouvy mezi vedením školy, vyučujícím(i) a rodiči dítěte; vypracovávají se krátce a rámcově v písemné formě. Výsledky se hodnotí slovně.

11.8. Všechna navrhovaná pedagogická opatření se zásadně projednávají s rodiči a jejich souhlasný či nesouhlasný názor je respektován.

11.9. V hodnocení se přístup vyučujícího zaměřuje na pozitivní výkony žáka a tím na podporu jeho poznávací motivace k učení namísto jednostranného zdůrazňování chyb.

X. Závěrečná ustanovení

Tento Školní řád je závazný pro zaměstnavatele, pro všechny jeho zaměstnance, pro žáky a jejich zákonné zástupce.

                                                                                                  Mgr. Olga Křivohlavá

                                                                                                       ředitelka školy

Příloha č. 1

Omamné a psychotropní látky – prevence

Zakázána je výroba, distribuce, přechovávání, šíření i propagace omamných a psychotropních látek, a to bez ohledu na věk žáka a prostředí, ve kterém by k tomu docházelo.30 Zakázáno je rovněž navádění k užívání těchto látek.

(1) Školním řádem škola stanoví zákaz užívání OPL a jejich distribuci a přechovávání. Současně stanoví zákaz vstupu do školy pod jejich vlivem. Školním řádem stanoví rovněž sankci za porušení zákazu.

(2) Ten, kdo se hodnověrným způsobem dozví, že jiný připravuje nebo páchá trestný čin nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů podle § 187 a 188 a spáchání nebo dokončení takového trestného činu nepřekazí,31 se sám vystavuje trestnímu stíhání. Překazit takový čin lze tím, že ho včas oznámí orgánům Policie ČR nebo státnímu zástupci.

Konzumace OPL ve škole

(1) V případě, kdy je žák přistižen při konzumaci OPL v prostorách školy nebo v době školního vyučování, či v rámci akcí školou pořádaných, je primárně nutné mu v další konzumaci zabránit.

(2) Návykovou látku je třeba žákovi odebrat a zajistit ji, aby nemohl v konzumaci pokračovat.

(3) Podle závažnosti momentálního stavu žáka, případně dalších okolností, pedagogický pracovník posoudí, jestli mu nehrozí nějaké nebezpečí.

29 příloha č. 3/II vyhlášky č. 72/2005 Sb., o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních – metodické a koordinační činnosti odst. 9.

30 § 187, § 187a, § 188 a § 188a zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon.

31 § 167 odst. 1 zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon.

(4) V případě, kdy je žák pod vlivem OPL do té míry, že je ohrožen na zdraví a životě, zajistí škola nezbytnou pomoc a péči a volá lékařskou službu první pomoci.

(5) Jestliže akutní nebezpečí nehrozí, postupuje pedagogický pracovník podle školního řádu školy. Především ihned zajistí vyjádření žáka a vyrozumí vedení školy.

(6) V případě, že žák není schopen pokračovat ve vyučování, vyrozumí škola ihned zákonného zástupce a vyzve jej, aby si žáka vyzvedl, protože není zdravotně způsobilý k pobytu ve škole.

(7) V případě, že žák není schopný dbát pokynů zaměstnanců školy, vyrozumí škola ihned

zákonného zástupce a vyzve jej, aby si žáka vyzvedl, protože není zdravotně způsobilý k pobytu ve škole.

(8) Jestliže není zákonný zástupce dostupný, vyrozumí škola orgán sociálně právní ochrany a vyčká jeho pokynů. Škola může od orgánu sociálně-právní ochrany obce vyžadovat pomoc.

(9) Zákonnému zástupci ohlásí škola skutečnost, že žák konzumoval OPL ve škole i v případě, kdy je žák schopen výuky (dbát pokynů pracovníků školy).

(10) Současně splní oznamovací povinnost k orgánu sociálně-právní ochrany dítěte.32 Oznamovacím místem je příslušný odbor obce s rozšířenou působností podle místa bydliště dítěte.

(11) V případě uživatelova zájmu nebo zájmu jeho zákonných zástupců, poskytne škola informace o možnostech odborné pomoci při řešení takové situace.

(12) Z konzumace OPL ve škole je třeba vyvodit sankce stanovené školním řádem. Nicméně je nutné rozlišovat distributora od uživatele. Uživatel je nebezpečný pouze sobě, distributor všem. Distribuce je trestným činem, užívání OPL je porušením školního řádu.

(13) Navádění jiných žáků k užívání návykových látek je považováno rovněž za nebezpečné

a protiprávní jednání.

Distribuce OPL ve škole

(1) Distribuce OPL je v České republice považována za protiprávní jednání. Je proto zakázána a může být kvalifikována jako trestný čin. Množství, které žák distribuuje, není nijak rozhodující.

(2) Přechovávání OPL je také vždy protiprávním jednáním. Množství, které u sebe žák v danou chvíli má, je rozhodující pro to, aby toto protiprávní jednání bylo blíže specifikováno buď jako přestupek nebo v případě množství většího než malého jako trestný čin, ale toto množství nemusí mít žádný vliv na kázeňský postih, který je stanovený školním řádem.

(3) Jestliže má pracovník školy důvodné podezření, že ve škole došlo k distribuci OPL, musí o této skutečnosti škola vždy vyrozumět místně příslušné oddělení Policie ČR, protože se jedná o podezření ze spáchání trestného činu.

32 § 10 odst. 4 zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí.

(4) Jestliže se tohoto jednání dopustila osoba mladší 18 let nebo bylo namířeno proti osobě mladší 18 let, vyrozumí škola také zákonného zástupce a orgán sociálně-právní ochrany obce s rozšířenou působností.

(5) Pokud v rámci tohoto podezření zajistí pracovníci školy nějakou látku, postupují způsobem popsaným níže.

Nález OPL ve škole

A. V případě, kdy pracovníci školy naleznou v prostorách školy látku, kterou považují

za omamnou nebo psychotropní, postupují takto:

(1) Látku nepodrobují žádnému testu ke zjištění její chemické struktury.

(2) O nálezu ihned uvědomí vedení školy.

(3) Za přítomnosti dalšího pracovníka školy vloží látku do obálky, napíší datum, čas a místo nálezu. Obálku přelepí, přelep opatří razítkem školy a svým podpisem a uschovají ji do školního trezoru.

(4) O nálezu vyrozumí Policii ČR, která provede identifikaci a zajištění podezřelé látky.

B. V případě, kdy pracovníci školy zadrží u některého žáka látku, kterou považují

za omamnou nebo psychotropní, postupují takto:

(1) Zabavenou látku nepodrobují žádnému testu ke zjištění její chemické struktury.

(2) O nálezu ihned uvědomí vedení školy.

(3) O nálezu sepíší stručný záznam s vyjádřením žáka, u kterého byla látka nalezena, datum, místo a čas nálezu a jméno žáka. Zápis podepíše i žák, u kterého byla látka nalezena (nebo který látku odevzdal). V případě, že podepsat odmítá, uvede pracovník tuto skutečnost do zápisu. Zápisu a rozhovoru se žákem je přítomen/na ředitel/ka školy nebo její/jeho zástupce.

(4) O nálezu vyrozumí Policii ČR, která provede identifikaci a zajištění podezřelé látky a informuje zákonného zástupce žáka.

(5) V případě, že je látka nalezena u žáka, který se jí intoxikoval, předají látku zajištěnou výše

uvedeným postupem, přivolanému lékaři. Může to usnadnit léčbu, neboť u řady jedů jsou známy protijedy. Další postup nutný k identifikaci látky pak zajistí Policie ČR.

C. V případě, kdy pracovníci školy mají podezření, že některý z žáků má nějakou OPL u sebe, postupují takto:

(1) Jedná se o podezření ze spáchání trestného činu nebo přestupku, a proto řešení této situace

spadá do kompetence Policie ČR.

(2) Bezodkladně vyrozumí Policii ČR, zkonzultují s ní další postup a informují zákonného zástupce žáka.

(3) Žáka izolují od ostatních a do příjezdu Policie ČR je nutné mít ho pod dohledem. U žáka

v žádném případě neprovádějí osobní prohlídku nebo prohlídku jeho věcí.