PŘIŠLO JARO

MICHAL BLAŽEK

 Byla zima, byl tu sníh,

jezdili jsme na saních.

Zasvítilo sluníčko,

jaro přišlo brzičko.

Náhle volá maminka,

že vykvetla sněženka,

Hned vedle ní cedule :

tady roste bledule.

Pak rozkvetl petrklíč,  

hurá, zima už je pryč !

  

JARO

LUCIE HANZLÍKOVÁ

 Dlouhá zima už je pryč,

jaro nám posílá klíč,

chodím, hledám, kdepak je,

petrklíč se jmenuje.

Vedle rostou sestřičky,

mají bílé hlavičky.

Bledule a sněženka,

sázela ji maminka.

 

ROSTLINY

SOFIE BENNOUROVÁ

 Byla jedna květinka

a ta byla strašně malinká.

Krásná je jak panenka,

jmenovala se sněženka.

Odchytila to od strýčka,

žlutého petrklíčka.

Bledulka bílá je,

věneček ti uvěje.

 

 

 JARO JDE K NÁM!

KAROLÍNA HANUŠOVÁ

 Byl jeden úl,

vedle byl kůl.

Na kůlu cedule

- rostou tu bledule.

Z úlu vyletěly včely,

opylovat petrklíč chtěly.

Chtěly z toho petrklíče,

vyrobit medové klíče.

Našly jenom sněženky,

tak byly medové panenky.

 

 

JARNÍ KVÍTÍ

HELENA M. HÁKOVÁ

 Už tu máme zase jaro,

probouzí se příroda.

Rozkvétají jarní květy,

rozzáří se zahrada.

Bledulka nám bíle svítí,

podobně jak sněženka.

Jiné je to s petrklíči,

mají barvu od slunka.

 

 

JARNÍ KVĚTINY

KAREL ČERNÝ

 Byl jednou jeden petrklíč

a ten rostl dál a dál.

Už byl větší než-li míč

a zaplnil celý sál.

To mu záviděla jedna bledule

a rozhodla se, že on větší nebude.

Domluvila se se sněženkou,

její dobrou sousedkou.

Vymyslely si tedy škaredý plán

a v tom jim pomohl jeden pán.

Utrhl ten petrklíč

a byl s ním pryč.

 

KVĚTINY

VERONIKA DELIOVÁ

Na vesnici u babičky,

rostou hedvábné kytičky.

 Včera jsem tam šla po louce

a ztratila jsem klíč,

Někam mi na zem spadnul,

asi pod petrklíč.

 Tatínek volá:

„Janule! Pojď se podívat na bledule!“

 Konečně je zima pryč,

natrháme si do vázy ten petrklíč.

 Potom volá Jiřinka :

„Pod oknem rozkvetla sněženka.“

 Sněženku si dáme do vázy,

aby nám doma udělala hodně krásy.

 Když to babička viděla.

Tak hrůzou poskočila.

 A povídá : „Vy jste nečetli cedule,

že se nesmí trhat petrklíče, sněženky a bledule?“

 

JARNÍ KVĚTINY

TEREZA HOLÁ

Na zahradě mám petrklíč,

vezmu na něj rýč.

Dám ho vedle bledule,

budou jak dvě kebule. 

Kousek vedle sněženka,

bílá je jak panenka.

A tak všichni co tu jsou,

krásné jaro vinšujou.

 

JARO

KAREL LINTIMER

 Zima končí, slunce sílí,

já se těším na tu chvíli,

až vykouknou sněženky,

první jarní květinky.

 Po nich rostou bledulky,

kdo si sundá sněhulky?

Bez nich všichni za chviličku,

půjdeme ven jenom v tričku.

 Nastává čas radovánek,

osvěží nás jarní vánek.

O petrklíčích na louce,

zdá se nám večer v postýlce.

 

PROBUZENÍ JARA

KATEŘINA HORNÍKOVÁ

 Na jaře, když taje sníh,

už nejezdíme na saních.

U domu je pozemek,

plný bílých sněženek.

Bledule je vystřídají,

na slunci si děti hrají.

Potom žlutý petrklíč,

volá : „Hurá, zima už je pryč!“

 

 

KVĚTINY

ELIŠKA CEMPÍRKOVÁ

 Bledule má zlatá očka,

říká se jí zlatoočka,

podobá se sněžence,

naší krásné květince.

 Petrklíč je malý klíč,

roste jako hlemýžď,

je dosti malý,

ale krásný.

 

 

SÁZKA S TULIPÁNEM

MATĚJ FAFLÍK

 Bledule šla na procházku

a chtěla si dát s někým sázku.

Kdo najde první sněženku

a ještě k tomu pomněnku.

Vsadila se s tulipánem,

převelice krásným pánem.

A ten našel petrklíč,

co má od jara klíč.