ZÁKLADNÍ ŠKOLA DĚČÍN I, KOMENSKÉHO
NÁMĚSTÍ 622/3,
PSČ 405 02 tel. 412 517 063,
412 518 178 www.zsdckomen.cz
E-mail : skola@zsdckomen.cz
Minimální
preventivní program
pro školní rok 2011 / 2012
1. stupeň
OBSAH
Základní
údaje
str. 3
Charakteristika
školy
str. 4
Zaměření
primární prevence
str.
5 – 6
Školní program proti
šikanování str. 6- 11
Metody a formy školní práce
k osvojení preventivních
ochranných kompetencí
str.12 - 15
Zaměření letošního MPP (mimo jiné)
str. 15
Plán akcí pro jednotlivé
ročníky
str.16 - 18
Znalostní
kompetence žáků, cíle preventivního programu
Co mají žáci
znát a umět v dopravní výchově
str. 19 - 21
Seznam zájmových
kroužků ve školním roce 2011 - 2012 str. 22
Očekávaný
dopad
str. 23 - 25
Projektové
dny
str. 26
Seznam odborné
literatury a publikací k primární prevenci str.
27-29
ZÁKLADNÍ ÚDAJE
|
Název a
adresa školy, pro kterou platí tento MPP |
Základní škola Děčín I , Komenského náměstí 622/3,
příspěvková organizace |
|
Zřizovatel školy |
Statutární město Děčín, Mírové náměstí 1175/5, 405 38, Děčín
IV |
|
|
|
|
Jméno a
příjmení ředitelky |
Mgr.
Olga Křivohlavá |
|
Jméno a
příjmení zást.řed. |
Mgr.
Renata Němečková |
|
Telefon
na ředitelku školy |
412 517
063 |
|
E-mail
na ředitelku školy |
skola@zsdckomen.cz |
|
internetové stránky |
www.zsdckomen.cz |
|
Jméno a
příjmení ŠMP |
Mgr.
Květuše Grosová (1.st), Mgr. Hana Zoubková (2.st.) |
|
E-mail
|
skolagrosova@seznam.cz , skolazoubkova@seznam.cz |
|
Jméno a
příjmení VP |
Mgr.
Monika Ramešová |
|
Telefon |
412517063 / kl.
104 |
|
E-mail
|
ramesova@seznam.cz |
|
|
Počet
tříd |
Počet
žáků |
|
ZŠ - I
stupeň |
15 |
352 |
|
ZŠ -
II.stupeň |
9 |
190 |
|
Celkem |
24 |
542 |
|
Prac. skupina v oblasti PP: |
PP pro 1. stupeň: |
Mgr. Květuše Grosová |
|
|
|
PP pro 2. stupeň: |
Mgr. Hana Zoubková |
|
|
|
Zastoupení z PPP: |
vedoucí PPP Děčín - PhDr. J. Herinková |
|
|
|
Metodik prevence: |
Okresní PPP Děčín - Mgr. Eva Křížová |
|
|
Použité
zkratky:
ŠMP – Školní metodik
prevence
VP – výchovná
poradkyně
Charakteristika školy :
Základní škola přešla od 1. 1. 2003
do právní subjektivity.
Ve školním roce 2011 – 2012 je
umístěna ve dvou budovách:
- hlavní budova na Komenského náměstí
– 8 tříd 1.stupně a 9 tříd stupně druhého
- budova ve Sládkově ulici – 7 tříd +
5 oddělení školní družiny. Vzhledem k velkému počtu žáků na 1.
stupni usilujeme o otevření 6.oddělení školní družiny a navýšení tak
kapacity na 180 žáků.
Zdejší školu navštěvují žáci z městské části Děčín I, dále
k nám dochází i řada žáků z dalších částí Děčína i okolních obcí.
Naše škola má velmi pěknou polohu - na náměstí sousedí s Gymnáziem a
s Evropskou obchodní akademií.
V 1. – 5. roč. je celkem
15 tříd – 342 žáků, v 6. – 9. ročníku 9 tříd – 190 žáků.
Celkem tedy 542 žáků. Po
materiální stránce je škola vybavena vcelku dobře. Máme dvě
počítačové učebny, v každé je 16 počítačů. Je zde nainstalován
program VISION 6.
V kabinetu 1. stupně v hlavní budově
jsou dva počítače, ve sborovně tři. Budova ve Sládkově ulici má
k dispozici sedm počítačů. V současné době škola disponuje s 51
osobními počítači, které jsou umístěny kromě dvou učeben i ve školní
družině, kabinetech i kancelářích. V učebně zeměpisu je umístěna
interaktivní tabule (v jednání jsou další tři) včetně dataprojektoru
a počítače. Dataprojektory s počítači jsou rovněž v učebně fyziky,
chemie a dějepisu na hlavní budově , v učebně 1. a 2. třídy ve
Sládkově ulici.
Škola
má k dispozici již celkem 4 kopírovací zařízení. Ta jsou učiteli
hojně využívána pro potřeby výuky.
Od 1. 9. 2006 se
začal zavádět v 1. a 6. třídách Školní vzdělávací program pro
základní vzdělávání Zdravé učení. Již od 1.ročníků mají žáci výuku
anglického jazyka.
Od školního roku
2007/2008 uskutečňujeme na 1.stupni aktivity v rámci plnění
Minimálního preventivního programu, který neustále doplňujeme a
vyvíjíme dle aktuálních potřeb školy a žáků. Kladem je velký zájem
rodičů o naší školu.
MINIMÁLNÍ
PREVENTIVNÍ PROGRAM VYCHÁZÍ Z MetodickÉHO
pokynU k primární prevenci sociálně patologických jevů u dětí a
mládeže ve školách a školských zařízeních, č.j.: 20 006/2007-51.
Metodická
pomoc při implementaci Strategie prevence sociálně patologických
jevů
u dětí a
mládeže v resortu školství, mládeže a tělovýchovy na úrovni
základních škol
S nástupem do základní školy si děti
velmi záhy začínají ve třídě vytvářet svou vlastní „subkulturu“, na
níž jsou učitelé někdy více a někdy méně napojeni. V některých
případech mohou být tyto podskupiny zárodkem asociálních part, a to
už i u dětí na prvním stupni ZŠ.
Při systému výuky, kdy převládá tzv.
frontální vyučování a učitel pouze předává poznatky dětem, se
vyučování aktivně účastní jen malá část žáků. Větší část se účastní
málo nebo vůbec. Ukazuje se, že mezi neparticipujícími žáky jsou
ti, kteří mají vyšší pravděpodobnost sociálního selhání a osvojení
si sociálně negativního chování. Závažným rizikem v těchto
školách je stres a nuda. I tyto rizikové faktory mohou dovést děti
až k závislosti na droze (bez ohledu na to, že je někdo o rizicích
drogové závislosti poučí), ke vzniku násilí, šikany a dalších
společensky negativních jevů, i přes prováděné a mnohdy nákladné a
rozsáhlé preventivní programy.
Primární prevence rizikového chování
u žáků v působnosti MŠMT je zaměřena na :
a)
předcházení zejména následujícím rizikovým jevům v chování
žáků :
-
záškoláctví,
-
šikana, rasismus,
xenofobie, vandalismus,
-
kriminalita,
delikvence,
-
užívání návykových
látek (tabák, alkohol, omamné a psychotropní látky – dále jen „OPL“)
a onemocnění HIV /AIDS a dalšími infekčními nemocemi souvisejícími
s užíváním návykových látek,
-
závislost na politickém
a náboženském extremismu,
-
netolismus (virtuální
drogy) a patologické hráčství (gambling)
-
kyberšikaně
-
proti úrazům
b)
rozpoznání a zajištění včasné intervence zejména v případech
:
-
domácího násilí,
-
týrání a zneužívání
dětí, včetně komerčního sexuálního zneužívání,
-
ohrožování mravní
výchovy mládeže,
-
poruch příjmu potravy
(mentální bulimie, mentální anorexie).
Škola, kde děti soutěží v reprodukci
znalostí, jsou vedeny pouze ke kázni, ale tím současně
i k nesamostatnosti, kde není
rozvíjena tvořivost dětí a prosociální dovednosti představuje
výrazně rizikové prostředí pro iniciaci nebo rozvoj společensky
nežádoucích jevů. Hierarchicko - autoritativní model nebere na
vědomí skupinovou dynamiku a podporuje negativní procesy ve
skupinách. Mezi důsledky tohoto stylu patří v mnoha případech
i současná epidemie šikanování ve
školách.
Jak postupovat při řešení šikanování
upravuje MP č.24 246/2008-6 k prevenci a řešení šikanování mezi žáky
škol a školských zařízení.
Odpovědnost nečinného pedagoga
– riziko trestního postihu pro
-
nepřekažení trestného činu
-
neoznámení trestného činu
-
tr.čin nadržování, schvalování,
podněcování event. účastenství na trestném činu
Projevy šikanování
·
verbální šikana
(přímá/nepřímá) – psychická šikana včetně kyberšikany
·
fyzická šikana (vč.
krádeží a ničení majetku)
·
smíšená
Ředitel školy zajistí
-
vzdělávání pracovníků
v akreditovaných kurzech k problematice rizikového chování
-
dohled pedagogických
pracovníků nad žáky
-
doplňování šk. knihovny
-
ve šk. řádu jasně
stanoví pravidla chování včetně případných sankcí
(Mgr. H.Gajdošíková, 1.LF UK Praha -
Centrum adiktologie)
PROGRAM PROTI ŠIKANOVÁNÍ
Charakteristika šikanování
(1) Šikanování je jakékoliv chování, jehož
záměrem je ublížit, ohrozit nebo zastrašovat žáka, případně skupinu
žáků. Spočívá v cílených a opakovaných fyzických a psychických
útocích jedincem nebo skupinou vůči jedinci či skupině žáků, kteří
se neumí nebo z nejrůznějších důvodů nemohou bránit. Zahrnuje jak
fyzické útoky v podobě bití, vydírání, loupeží, poškozování věcí,
tak i útoky slovní v podobě nadávek, pomluv, vyhrožování či
ponižování. Může mít i formu sexuálního obtěžování až zneužívání.
Nově se může realizovat i prostřednictvím elektronické komunikace,
jedná se o tzv. kyberšikanu. Ta zahrnuje útoky pomocí e-mailů, sms
zpráv, vyvěšování urážlivých materiálů na internetové stránky apod.
Šikana se projevuje i v nepřímé podobě jako demonstrativní
přehlížení a ignorování žáka či žáků třídní nebo jinou skupinou
spolužáků. Nebezpečnost působení šikany spočívá zvláště v
závažnosti, dlouhodobosti a nezřídka v celoživotních následcích na
duševní a tělesné zdraví oběti.
(2) Šikanování se ve své zárodečné formě
vyskytuje prakticky na všech školách. Pocit bezpečí každého jedince
a jeho začlenění do třídního kolektivu je základní podmínkou
vytváření produktivního prostředí a dobrého sociálního klimatu třídy
a školy. Všechny školy a školská zařízení mají povinnost předcházet
všem náznakům násilí a šikanování. Šikanování v jakékoli formě a
podobě nesmí být pracovníky školy akceptováno. Samotní
pedagogičtí pracovníci nesmí svým jednáním s
některými žáky a chováním vůči nim podněcovat zhoršování vztahů
směřující k šikanování těchto žáků jejich spolužáky.
Projevy šikanování
(1) Šikanování má ve svých projevech velice
různou podobu. Mezi základní formy šikany patří: Verbální šikana,
přímá a nepřímá – psychická šikana (součástí je i kyberšikana, děje
se pomocí ICT technologií). Fyzická šikana, přímá a nepřímá (patří
sem i krádeže a ničení majetku oběti). Smíšená šikana, kombinace
verbální a fyzické šikany (násilné a manipulativní příkazy apod.).
(2) Za určitých okolností může šikanování
přerůst až do forem skupinové trestné činnosti a v některých
opravdu závažných případech může nabýt i rysy
organizovaného zločinu.
Školy a školská zařízení v prevenci
šikanování
(1) Základem prevence šikanování a násilí na
školách je podpora pozitivních vzájemných vztahů mezi žáky (a mezi
žáky a učiteli). Školy a školská zařízení při efektivní realizaci
prevence šikanování usilují o vytváření bezpečného prostředí a za
tím účelem: podporují solidaritu a toleranci, podporují vědomí
sounáležitosti posilují a vytváří podmínky pro zapojení všech žáků
do aktivit třídy a školy
uplatňují spolupráci mezi dětmi a rozvíjí
jejich vzájemný respekt rozvíjí jednání v souladu s právními normami
a s důrazem na právní odpovědnost jedince.
(2) Ředitelé škol a školských zařízení
odpovídají za systémové aktivity školy v oblasti prevence šikanování
a násilí. Vychází přitom z komplexního pojetí preventivní strategie,
která je ve smyslu Metodického pokynu k primární prevenci sociálně
patologických jevů u dětí, žáků a studentů ve školách a školských
zařízeních
č. j. 20 006/2007-51součástí Minimálního
preventivního programu školy. Ředitelé zejména: Zajistí vzdělávání
pracovníků (pedagogických i nepedagogických) v akreditovaných
kurzech k problematice šikanování. Vzdělávání pedagogických
pracovníků se řídí § 10 vyhlášky č. 317/2005 Sb., o dalším
vzdělávání pedagogických pracovníků, akreditační komisi a kariérním
systému pedagogických pracovníků, ve znění vyhlášky č. 412/2006 Sb.
Vzdělávání školního metodika prevence ve specializačním studiu se
řídí § 9 vyhlášky č. 317/2005 Sb. Zajistí v souladu s pracovním
řádem dohled pedagogických pracovníků nad žáky zejména ve škole před
vyučováním, o přestávkách mezi vyučovacími hodinami, mezi dopoledním
a odpoledním vyučováním, podle potřeby při přecházení žáků mezi
budovami školy, do zařízení školního stravování a do školní družiny.
Především v prostorách, kde k šikanování již došlo nebo kde by k
němu mohlo docházet. Zajistí, aby žáci i pedagogičtí pracovníci byli
seznámeni s negativními důsledky šikanování, a to jak pro jeho oběti
a pachatele, tak i pro celý třídní (školní) kolektiv. Za zvlášť
nebezpečnou je třeba považovat tendenci podceňovat počáteční projevy
šikanování. Zajistí doplňování školní knihovny o literaturu z
oblasti problematiky násilného chování a šikanování
(3)Pedagogičtí pracovníci vedou důsledně a
systematicky žáky a studenty k osvojování norem mezilidských vztahů
založených na demokratických principech, respektujících identitu a
individualitu žáka. Pomáhají rozvíjet pozitivní mezilidské vztahy a
úctu k životu druhého člověka.
Všichni pedagogičtí pracovníci by měli vnímat
vztahy mezi žáky a atmosféru v třídních kolektivech, kde působí,
jako nedílnou a velmi důležitou součást své práce. Důležité aktivity
školy nelze spojovat jen s určitým vyučovacím předmětem nebo
skupinou předmětů. Vztahy a chování pedagogických i nepedagogických
pracovníků vůči sobě a vůči žákům, ovlivňují chování žáků..
Postupy řešení šikanování
(1) Odhalení šikany bývá obtížné. Významnou
roli při jejím zjišťování hraje strach, a to nejen strach obětí, ale
i pachatelů a dalších účastníků. Strach vytváří obvykle prostředí
„solidarity“ agresorů i postižených.
(2) Účinné a bezpečné vyšetření šikany vychází
z kvalifikovaného odhadu stadia a formy šikanování. Existuje rozdíl
mezi vyšetřováním počátečních a pokročilých stádií šikanování.
Jednotlivá stádia jsou blíže popsána v příloze č. 2 Stádia
šikanování.
(3) Metody vyšetřování šikanování:
A. Pro vyšetřování počáteční šikany
(se standardní formou) lze doporučit strategii v těchto pěti
krocích:
1. Rozhovor s těmi, kteří na šikanování
upozornili a s oběťmi.
2. Nalezení vhodných svědků.
3. Individuální, případně konfrontační
rozhovory se svědky (nikoli však konfrontace obětí a agresorů).
4. Zajištění ochrany obětem.
5. Rozhovor s agresory, případně konfrontace
mezi nimi.
B. Pokročilá šikana s neobvyklou formou
– výbuch skupinového násilí vůči oběti, tzv. třídního lynčování,
vyžaduje následující postup:
1. Překonání šoku pedagogického pracovníka a
bezprostřední záchrana oběti.
2. Domluva pedagogických pracovníků na
spolupráci a postupu vyšetřování.
3. Zabránění domluvě agresorů na křivé
výpovědi.
4. Pokračující pomoc a podpora oběti.
5. Nahlášení policii.
6. Vlastní vyšetřování.
(4) V rámci první pomoci je nutné při
pokročilých, brutálních a kriminálních šikanách spolupracovat s
dalšími institucemi a orgány, a to zejména s
pedagogicko-psychologickou poradnou, střediskem výchovné péče,
orgánem sociálně právní ochrany dítěte, Policií ČR.
Doporučuje se seznámit pedagogické pracovníky s
informací MŠMT ČR č.j.: 25 884/2003-24 Spolupráce předškolních
zařízení, škol a školských zařízení s Policií ČR při prevenci a při
vyšetřování kriminality dětí a mládeže a
kriminality na dětech a mládeži páchané.
(5) V případě negativních dopadů šikanování na
oběť je nutné zprostředkovat jí péči pedagogicko-psychologické
poradny, střediska výchovné péče, speciálně
pedagogického centra nebo dalších odborníků – klinických psychologů,
psychoterapeutů nebo psychiatrů.
Výchovná opatření
(1) Doporučuje se dále pracovat s agresorem
(jeho náhled na vlastní chování, motivy, rodinné prostředí). V
případě potřeby mu zprostředkovat péči pedagogicko-psychologické
poradny, střediska výchovné péče nebo jiných odborníků – klinických
psychologů, psychoterapeutů nebo psychiatrů.
(2) Pro potrestání agresorů lze užít i
následující běžná výchovná opatření: Napomenutí a důtka třídního
učitele, důtka ředitele, podmíněné vyloučení a vyloučení ze studia
na střední škole. Snížení známky z chování. Převedení do jiné třídy.
(3) Pro nápravu situace ve skupině je potřeba
pracovat s celým třídním kolektivem. Je nezbytné vypořádat se i s
traumaty těch, kteří přihlíželi, ale nezasáhli (mlčící většina).
(4) V mimořádných případech se užijí další
opatření: Ředitel školy doporučí rodičům dobrovolné umístění dítěte
do pobytového oddělení SVP, případně doporučí realizovat dobrovolný
diagnostický pobyt žáka v místně příslušném diagnostickém ústavu.
Ředitel školy podá návrh orgánu sociálně právní ochrany dítěte k
zahájení práce s rodinou, případně k zahájení řízení o nařízení
předběžného opatření či ústavní výchovy s následným umístěním v
diagnostickém ústavu.
Spolupráce s rodiči
Pokud rodiče
informují školu o podezření na šikanování, je za odborné vyšetření
záležitosti zodpovědný ředitel školy. Při nápravě šikanování je
potřebná spolupráce vedení školy nebo školského zařízení, školního
metodika prevence, výchovného poradce a dalších pedagogických
pracovníků, jak s rodinou oběti, tak i s rodinou agresora. Při
jednání s rodiči dbají pedagogičtí pracovníci na taktní přístup a
zejména na zachování důvěrnosti informací. Je nutné předem
informovat rodiče o tom, co dělat v případě, když se dozvědí o
šikanování.
Stádia šikanování
Motto: Školní šikanování je nemoc skupinové
demokracie a má svůj zákonitý vnitřní vývoj.
První stadium se v podstatě odehrává v
jakékoliv skupině. Všude je někdo neoblíbený nebo nevlivný, na jehož
úkor je prima si dělat „legrácky“. Pak to ale jde dál, skupina si
najde jakéhosi otloukánka. Třetí stadium už je klíčové. Vydělí se
jádro útočníků a systematicky začne šikanovat nejvhodnější oběti. Do
této chvíle lze věci jasně řešit. Následně ale dojde k bodu zlomu,
kdy se šikanování stane nepsaným zákonem i pro opravdu slušné děti a
celá skupina se stává krutou. V pátém stadiu – totalitě – se stane
šikanování skupinovým programem.
Michal Kolář
První stadium: Zrod ostrakismu
Jde o mírné, převážně psychické formy násilí,
kdy se okrajový člen skupiny necítí dobře. Je neoblíben a není
uznáván. Ostatní ho více či méně odmítají, nebaví se s ním,
pomlouvají ho, spřádají proti němu intriky, dělají na jeho účet
„drobné“ legrácky apod. Tato situace je již zárodečnou podobou
šikanování a obsahuje riziko dalšího negativního vývoje.
Druhé stadium: Fyzická agrese a
přitvrzování manipulace
V zátěžových situacích, kdy ve skupině stoupá
napětí, začnou ostrakizovaní žáci sloužit jako hromosvod. Spolužáci
si na nich odreagovávají nepříjemné pocity například z očekávané
těžké písemné práce, z konfliktu s učitelem nebo prostě jen z toho,
že chození do školy je obtěžuje. Manipulace se přitvrzuje a objevuje
se zprvu ponejvíce subtilní fyzická agrese.
Třetí stadium (klíčový moment): Vytvoření
jádra
Vytváří se skupina agresorů, úderné jádro. Tito
šiřitelé „viru“ začnou spolupracovat a systematicky, nikoliv již
pouze náhodně, šikanovat nejvhodnější oběti. V počátku se stávají
jejich oběťmi ti, kteří jsou už osvědčeným
objektem ostrakizování. Jde o žáky, kteří jsou v hierarchii nejníže,
tedy ti „slabí“.
Čtvrté stadium: Většina přijímá normy
Normy agresorů jsou přijaty většinou a stanou
se nepsaným zákonem. V této době získává neformální tlak ke
konformitě novou dynamiku a málokdo se mu dokáže postavit. U členů
„virem“ přemožené skupiny dochází k vytvoření jakési alternativní
identity, která je zcela poplatná vůdcům. I mírní a ukáznění žáci se
začnou chovat krutě – aktivně se účastní týrání spolužáka a
prožívají při tom uspokojení.
Páté stadium: Totalita neboli dokonalá
šikana
Násilí jako normu přijímají všichni členové
třídy. Šikanování se stává skupinovým programem. Obrazně řečeno
nastává éra „vykořisťování“. žáci jsou rozděleni na dvě sorty lidí,
které jsem pro přehlednost označil jako „otrokáře“ a „otroky“. Jedni
mají všechna práva, ti druzí nemají práva žádná.
Stadia šikanování podle Michala Koláře, 1990,
1996, 1997, 2000 aj.
Upraveno podle: www.poradenskecentrum.cz
Jak postupovat
Devět kroků při řešení počáteční
šikany
Schéma první pomoci:
1. Odhad závažnosti onemocnění skupiny a
rozpoznání zda nejde o neobvyklou formu šikanování
• úkol naplňujeme především
prostřednictvím rozhovoru s informátory a oběťmi
• nesmí docházek k přímé
konfrontaci pachatele a oběti
2. Rozhovor s informátory a oběťmi
• po rozhovoru s informátorem
následuje rozhovor s oběťmi (ne s podezřelými pachateli)
• při rozhovoru s obětí je
důležité, aby o tom nevěděli ostatní žáci (je potřeba ochránit ji
před možnou pomstou agresorů)
3. Nalezení vhodných svědků
• vytipovat členy skupiny, kteří
budou pravdivě vypovídat (vybrat žáky, kteří s obětí sympatizují,
kamarádí s ní, nebo ji alespoň neodmítají, žáky nezávislé na
agresorech, kteří nepřijímají normy šikanování)
4. Individuální, případně i konfrontační
rozhovory se svědky
• rozhovory zorganizovat tak, aby
o nich druzí nevěděli
• vyskytnou-li se těžkosti, lze
uskutečnit doplňující a zpřesňující rozhovory nebo konfrontaci dvou
svědků
• vážnou chybou je společné
vyšetřování svědků a agresorů. Za zásadní chybu považuji konfrontaci
obětí a agresorů
5. Ochrana oběti
6. Rozhovor s agresory, případně konfrontace
mezi nimi
• je to poslední krok ve
vyšetřování
• dokud nemáme shromážděné
důkazy,nemá smysl vést tento rozhovor
• cílem je agresory okamžitě
zastavit a ochránit oběti, ale i je samé před následky jejich činů
7. Výchovná komise
• v rámci společného setkání
pedagogů a žáka-agresora i jeho rodičů se rozhoduje o výchovných
opatřeních
8. Rozhovor s rodiči oběti
• rodiče je třeba informovat o
zjištěních a závěrech školy a domluvit se na dalších opatřeních
9. Práce s celou třídou
Nejčastější chyby:
• učitelé nepracují s faktem
zásadní odlišnosti řešení u počátečních a u pokročilých šikan
• při vyšetřování se nebere zřetel
na trauma, stud a mlčenlivost znásilněné oběti
• berou se vážně falešní svědci,
kterým poručil „šéf“ agresorů
• bezprostředně se konfrontuje
výpověď týraného žáka s výpověďmi jeho mučitelů
• pedagog vyšetřuje šikanu přímo
ve třídě
• ředitel si pozve najednou údajné oběti, údajné
agresory a jejich rodiče, některé pedagogy a vyšetřuje to z jedné
vody načisto
• po vyšetření šikany se naráz
pozvou všichni - rodiče agresorů, oběti i s jejich ratolestmi
• nezřídka se oběť nechá odejít ze školy, případně se
převedeno vedlejší třídy, přičemž šikanování se dále prohlubuje a
zdokonaluje
Postup vyšetřující osoby, má-li podezření
na šikanu
Konfrontovat svá pozorování s
dalšími kolegy.
Co nejdříve oznámit své podezření
vedení školy, výchovnému poradci, konzultovat další postup.
Mezi čtyřma očima vyslechnout
více nezaujatých svědků, popřípadě konfrontovat svědky mezi sebou.
Je zejména důležité získat
odpovědi na následující otázky:
a. Kdo je obětí, popřípadě kolik
obětí je
b. Kdo je agresorem, kolik agresorů
je. Kdo z nich je iniciátor, kdo aktivní účastník šikanování a kdo
je obětí i agresorem?
c. Co, kdy, kde, a jak dělali
agresoři obětem?
d. K jak závažným agresivním a
manipulativním projevům došlo?
e. Jak dlouho šikana trvá?
Spojit se s rodiči případné oběti,
konzultovat výskyt nepřímých znaků šikany. Poprosit je o pomoc.
Vyslechnout oběť – citlivě,
diskrétně, zaručit bezpečí a důvěrnost informací. NIKDY neřešit
problém opřed celou třídou!
Zajistit ochranu oběti šikany.
Teprve nyní vyslechnout agresory,
případně konfrontovat agresory mezi sebou.
NIKDY
konfrontace obětí a agresorů!
Vytipovat nejslabší článek, dovést je k
přiznání či vzájemnému obviňování.
Požádat vedení školy o svolání
výchovné komise (vedení školy, výchovný poradce, třídní, školní
metodik prevence, případně psycholog). Ta na základě shromážděných
informací posoudí, zde se jedná o šikanu a jaký je stupeň její
závažnosti /stupně 1-3 počáteční šikana, 4-5 šikana v pokročilém
stádiu/, navrhne další postup vůči obětem i agresorům i třídě jako
celku. Potrestání agresorů je individuální, závisí na věku,
intenzitě šikany a na tom, zda se jedná o první případ či recidivu.
Individuálně pozvat rodiče
agresorů. Seznámit je se situací, sdělit jim navrhovaná opatření,
(zdůraznit možnost nápravy) a požádat je o spolupráci. Pokud
odmítají, zvážit oznámení na Policii ČR.
Individuálně pozvat rodiče obětí
šikany. Seznámit je se situací, domluvit se na opatřeních (terapie,
osobnostní výcvik…)
Rozebrat situace ve třídě
(vynechat citlivé detaily), vysvětlit nebezpečí a důsledky šikany,
oznámit potrestání viníků. Třídu i nadále pozorně sledovat.
Brutální šikana
Případy brutální šikany nejsou na našich
školách tak řídkým jevem, jak by se mohlo zdát. Nevyhýbají se
žádnému typu školy, nejsou ani výsadou "pasťáků" nebo "učňáků". Při
provalení skupinového násilí se většinou projeví naprostá bezmocnost
školy, která je kromě jiného dána také mimořádnými nároky na
diagnostiku a léčbu téhle zvláštní podoby šikany, pracovně nazvané
školní lynčování .
V případě brutální šikany se doporučuje
postupovat následujícím způsobem
1. Zvládnout šok a postarat se o oběť
Pedagog musí zvládnout svůj vlastní šok,
zastavit násilí a postarat se o oběť, poskytnout jí nejnutnější
pomoc a ochranu. Žák, který se stal obětí, je totiž v zoufalé
situaci, bojí se o život, je třeba zraněný. Láska, soucit a odvaha
mohou být tou nejdůležitější součástí pomoci. Jako příklad lze
uvést učitelku, která se se slovy Co ti to udělali? vrhla
neohroženě mezi agresory, vzala oběť do náručí. Násilí se zastavilo.
Oběť byla v bezpečí. Někdy je ale nebezpečné snažit se zastavit
agresi sám, mohla by se obrátit proti pedagogovi. Těžko se může
pustit slabá učitelka například mezi kluky - sportovce, kteří jsou
plni nezvládnuté agrese. Musí zavolat někoho, kdo by jí pomohl.
2. Přivolat pomoc
Učitel by měl zalarmovat všechny své kolegy,
ale neměl by nechat třídu bez dozoru. Vyslat pro ostatní učitele
třeba žáka, který nebyl do šikanování zapojený. Situace je natolik
závažná, že je třeba přerušit vyučování. I když dítě není na první
pohled zraněné, není možné říct,“ sedni si, Pepíčku, do lavice, teď
musíme dobrat látku. Popovídáme si pak“.
3. Zabránit domluvě
Učitelé by měli zabránit tomu, aby se třída
mezi sebou domluvila, zamezit křivé skupinové výpovědi. Někdo by měl
s žáky zůstat a hlídat je. Také je možné rozdělit je do skupin. Ale
i ty musejí zůstat pod dozorem.
4. Poskytnout oběti pomoc a bezpečí
Někdy dochází k tomu, že postižený žák je vážně
zraněný, v tom případě je třeba zavolat záchranku a informovat
rodiče. Pokud zraněný není, i tak je třeba ho chránit, pomáhat mu
překonat prožité trauma, uklidnit ho a utěšit, snažit se mu dodat
pocit bezpečí.
5. Přivolat policii
Škola je povinna nahlásit celou věc policii,
ale měla by jednat nezávisle na ní. (Policie se může opozdit a
přijet až některý další den.) To znamená, začít rychle, ten samý den
vlastní vyšetřování (v duchu zásad strategie a taktiky, již výše
popsáno). Nejlépe je vyslechnout po jednom všechny účastníky a
jejich výpovědi pak dát postupně dohromady. Ideální je, když policie
při svém vyšetřování vychází z materiálů a zjištění školy. Není to
ale bohužel obvyklá praxe. Podle zkušeností je vhodné obrátit se
přímo na kriminální policii, kde jsou zřízeny funkce specialistů pro
mládež. Pro výchovnou pomoc je však zásah policie málo významný, to
už je úkolem školy.
V jakém případě vyrozumět Polici ČR/OSPOD?
Pokud má učitel
jistotu, že byl spáchán trestný čin, má ze zákona povinnost obrátit
se na orgány činné v trestním řízení, pokud má podezření, zákon
určuje školskému zařízení za povinnost nahlásit tuto skutečnost
obecnímu úřadu, tedy sociálnímu pracovníkovi z orgánu sociálně
právní ochrany dětí (OSPOD). V případě, že se rodiče odmítají
spolupracovat se školou a odmítají se zúčastňovat výchovných komisí,
je škola opět oprávněna vyrozumět OSPOD.
Co by mělo být cílem řešení?
Učitelé, pedagogičtí
pracovníci, vychovatelé, atd. by měli vědět, že v současné době
žádné prostředí, kde se zdržuje více dětí delší dobu pohromadě, není
vůči šikaně imunní. V těchto kolektivech je třeba zvýšeně věnovat
pozornost různým příznakům skrytého násilí, jak fyzického tak
psychického, které by šikanu mohly signalizovat, důsledně se věnovat
prevenci, vytvořit kolektiv se zásadou, že silný chrání slabšího,
kolektiv, kde vládne duch práva a spravedlnosti, důvěra k autoritě a
vzájemná solidarita.
Doporučené odkazy
Nejlepší je ta
pomoc, která je nejblíže a může být nejrychlejší.
Kontakty:
Poradna webu Minimalizace šikany
Domácí webové stránky s tématikou šikany:
Společenství proti šikaně , www.sikana.org
Internet poradna, www.internetporadna.cz
Sdružení Linka bezpečí (116 111) , www.linkabezpeci.cz
Amnesty International ČR, www.amnesty.cz
(viz kontakty v každé třídě)
Preventivní výchovně vzdělávací
působení musí být neoddělitelnou součástí výuky a života
základních škol a školských zařízení. Je nutné vyvarovat se
zjednodušeného pojetí zdravého životního stylu, kdy učitel vybere
několik „žhavých“ témat a ta probere. Není dostatečně účinné
preventivní aktivity realizovat pouze jako volnočasové aktivity
organizované školou či školským zařízením a nebo nejrůznějšími
formami mimoškolní činnosti ( sportovní kluby, střediska volného
času apod.). Každodenní život školy musí mít takovou kvalitu, aby
dětem umožňoval osvojit si kompetence zdravého životního stylu,
které jsou nejúčinnějším preventivním nástrojem.
Při diagnostice rizik pro možný
výskyt rizikového chování u jednotlivých dětí ve škole
a školském zařízení, je nutné
analyzovat osobnost jedince, společenské vlivy formující osobnost,
konkrétní sociální situaci dítěte, biologické (genetické)
předpoklady a osvojení si základních ochranných kompetencí.
Základními kompetencemi prevence
v rámci podpory zdraví a zdravého životního stylu jsou
·
zvyšování sociální
kompetence – rozvíjení sociálních dovedností, které napomáhají
efektivní orientaci v sociálních vztazích, odpovědnosti za chování a
uvědomění si důsledků jednání
·
posilování
komunikačních dovedností – zvyšování schopnosti řešit problémy,
konflikty, adekvátní reakce na stres, neúspěch, kritiku
·
vytváření pozitivního
sociálního klimatu – pocitu důvěry, bez nadměrného tlaku na
výkon,zařazení do skupiny, práce ve skupině vrstevníků, vytvoření
atmosféry pohody
a klidu, bez strachu a nejistoty
·
formování postojů ke
společensky akceptovaným hodnotám – pěstování právního vědomí,
mravních a morálních hodnot , humanistické postoje apod.
Dovednosti, znalosti a postoje ,
které si žáci osvojí musí korespondovat s věkem a navazovat na
předchozí zkušenosti. Formy vzdělávání a výchovy musí zohledňovat
životní styl rodiny
i působení vrstevníků. U nejmenších
dětí je potřebná spolupráce s mateřskými školami.
Metody a formy školní práce
k osvojení preventivních ochranných kompetencí
K osvojení preventivních ochranných
kompetencí je třeba zapracovat konkrétní
témata prevence do vzdělávacího
procesu, ale zejména pak dbát na osobnostní
a sociální rozvoj a výcvik
v sociálních dovednostech.
V oblasti znalostní se jako
optimální jeví využití podnětů otevřené výuky, která je
zároveň využitelná i k aktivnímu sociálnímu učení. Projektová
výuka, kdy je vytvářen na úrovni třídy určitý projekt, podle kterého
se dále pracuje. Integrované tematické vyučování ve smysluplných
celcích za aktivní účasti žáků ( výuka v tematických celcích,
blocích nebo etapách). Kooperativní vyučování s co největší
participací dětí, při využití kritického myšlení, samostatné
učební práce žáků a svobodné tvůrčí práce dětí. Dětem umožní přímou
zkušenost, komunikaci a spolupráci. Uvedené přístupy jsou učení
prožitkem, které je důležité v každém věku (a zejména na prvním
stupni v základní škole ).
Kompetence sociální jsou
interdisciplinárním tématem. Předpokládají funkční využití poznatků
a vědomostí obsažených v jednotlivých vzdělávacích oblastech a
různých školních aktivitách, stejně jako využívání zkušeností žáků
za života v rodině a společnosti. Osvojení sociálních kompetencí
vyžaduje využití interaktivních metod.
Například na prvním stupni základní
školy lze rozvíjet schopnost diskutovat, komunikovat, řešit
problémy a konflikty prostřednictvím komunitního kruhu, lze také
využít simulačních her ( jak bych se „já“ choval ve fiktivních
situacích), relaxačních technik, brainstorming, diskuse, projekty,
hraní rolí (hraní jiných rolí než jsem „já“), empatie, kreslení,
nácviku verbální a nonverbální komunikace a dalších metod.
Školní práce musí být postavena na
dvou základních principech. Na respektu k potřebám
jednotlivce ( žáka stejně jako učitele) a na komunikaci i
spolupráci uvnitř školy všech se všemi a mezi sebou ( učitelů, žáků,
rodičů) i vně školy ( školy s obcí a dalšími partnery). Škola tak
přestává být tradiční hierarchickou institucí, je akcentována nejen
svoboda, ale i odpovědnost, zachovávání pravidel, spravedlnost,
spoluúčast a spolupráce.
Zapracování konkrétních témat
prevence do vzdělávacího procesu
Explicitní programy práce
s jednotlivými tématy sociálně patologických jevů patří do kurikula
výchovy ke zdravému způsobu života na školách a ve školských
zařízeních.
Zkušený pedagog dokáže konkrétní
témata prevence uplatnit v jakémkoliv předmětu. Lze ji zařadit do
různých částí osnov a učebních plánů.
Klíčové vyučovací oblasti jsou :
·
oblast zdravého
životního stylu – výchova ke zdraví, osobní a duševní hygiena,
výživa, pohybové aktivity
·
oblast společenskovědní
– formy komunikace, sociální dovednosti a kompetence
·
oblast přírodovědná –
biologie člověka, prvouka, přírodověda
·
oblast rodinné a
občanské výchovy - prvouka
·
oblast sociálně právní
– právní aspekty rizikového chování, postoj společnosti
k společensky nežádoucím jevům, práva dítěte apod.
Prevence rizikového chování je
součástí platných učebních osnov a je zahrnuta do schválených
Standardů základního vzdělávání, které obsahují i výchovu ke
zdravému životnímu stylu. Je třeba, aby různé aspekty preventivního
působení byly mezipředmětově koordinovány.
Samostatnou a obsáhlou kapitolu
školní práce, kam je vhodné prevenci začlenit, tvoří aktivity mimo
vyučování – zájmové vyučování, diskusní kluby, kurzy a kroužky,
družiny a školní kluby, ale i ozdravné pobyty a výlety a exkurze. V
podstatě je možné začlenit preventivní aktivity do všech předmětů
učiva 1.stupně, hojně k tomu využíváme např. projektových dnů.
Skupinové vyučování
pomáhá naplňovat cíle základního vzdělávání dle RVP, to vyžaduje
podnětné a tvůrčí školní prostředí, které stimuluje nejschopnější
žáky, povzbuzuje méně nadané, chrání i podporuje žáky nejslabší.
Všem žákům musí být dána možnost zažívat úspěch, nebát se chyby a
pracovat s ní. Prostřednictvím skupinového vyučování rozvíjíme
u dětí všechny klíčové kompetence.
Kompetence
k učení:
Práce žáků ve skupině:
- posiluje pozitivní vztah
k učení
- navozuje situace, v nichž
má žák radost z učení
- podporuje tvořivost
- učí žáky plánovat,
organizovat, vyhodnocovat jejich činnosti
- klade důraz na čtení
s porozuměním, práci s textem
- učí práci s chybou, rozvíjí
sebehodnocení žáků
- učí trpělivosti
Kompetence
k řešení problému:
Práce žáků ve skupině:
- učí žáky nebát se problémů,
prakticky je řešit
- učí žáky algoritmu řešení
problémů
- umožňuje různé přijatelné
způsoby řešení problémů
- podporuje samostatnost,
tvořivost a logické myšlení, ale současně i týmovou spolupráci při
řešení problémů
- předkládá takové úkoly,
jejichž řešení vyžaduje znalosti z více oborů lidské činnosti resp.
vzdělávacích oblastí
- učí žáky dokázat obhájit si
své řešení
Kompetence
komunikativní:
Práce žáků ve skupině:
- rozvíjí komunikační
dovednosti žáků v mateřském jazyce
- podporuje přátelskou
komunikaci mezi žáky
- vyžaduje dodržování
určených pravidel, umožňuje žákům podílet se na sestavování těchto
pravidel
- učí žáky naslouchat druhým,
jako nezbytný prvek účinné mezilidské komunikace
- učí žáky prezentovat své
názory a myšlenky
Kompetence
sociální a personální:
Práce žáků ve skupině:
- učí žáky pracovat v týmech,
vnímat vzájemné odlišnosti
- rozvíjí schopnost žáků
zastávat v týmu různé role
- podporuje vzájemnou pomoc
žáků, vytváří situace, kdy se žáci vzájemně potřebují
- upevňuje v žácích vědomí,
že ve spolupráci lze lépe naplňovat osobní i společné cíle
- podporuje integraci žáků se
speciálními vzdělávacími potřebami
- učí žáky kriticky hodnotit
práci týmu, svoji práci v týmu i práci ostatních členů týmu
Kompetence
občanské:
Práce žáků ve skupině:
- učí žáky kamarádskému
chování a poskytnutí požadované pomoci
- vede žáky k sebeúctě a
k úctě k druhým lidem
Kompetence
pracovní:
Práce žáků ve skupině:
- vytváří ve výuce podnětné a
tvořivé pracovní prostředí, mění se pracovní podmínky, žáci jsou
vedeni k adaptaci na nové pracovní podmínky
- pochvalou za odvedenou
práci jsou žáci vedeni k pozitivnímu vztahu k práci
- žáci jsou důsledně vedeni
k dodržování vymezených pravidel, ochraně zdraví a k plnění svých
povinností
V letošním MPP chceme, mimo jiné,
stále intenzivně i za podpory ŠD :
-
zvyšovat povědomí o
bezpečnosti proti úrazům,
-
zintenzivňovat
spolupráci s rodiči žáků,
-
podporovat projekt
„Celé Česko čte dětem“ – do něhož jsme se před dvěma lety zapojili
-
pokračovat
v projektových dnech, které se těší velké oblibě nejen u žáků
-
zaměřit se na
nebezpečí virtuálních sítí – vzhledem k alarmujícím výsledkům
vyplývajících z loňských dotazníků
-
pokračovat
v projektech „Mléko do škol“, „Ovoce do škol“
-
zapojit do
preventivních aktivit v rámci projektu Ajax (Policie ČR) letošní
2.ročníky
-
zintenzivnit
spolupráci s Policií ČR (nprap.P.Trypesová…)
-
rozvinout
preventivní aktivity s „Kruhem bezpečí“ za pomoci nově získaných 12
DVD
-
pokračovat v adopci
opičky Kalimiko (ZOO Děčín)
-
v rámci
environmentální výchovy podporovat akci „Třídíme ve škole“
-
uskutečnit ozdravné
pobyty pro 12 tříd (!) ve 4 ročnících (pravděpodobně v květnu 2012)
-
umožnit žákům účast
na preventivní akci „Jeden svět na školách“ – březen 2012
-
atp. (viz.přehled
plánovaných aktivit)
PLÁN AKCÍ PRO JEDNOTLIVÉ ROČNÍKY:
- ROČNÍKY
Ř
Akce „Velký kamarád“
Ř
Beseda s Policií ČR
Ř
Beseda s pracovnicí z Ekocentra
Ř
Návštěvy divadelních
představení
Ř
Návštěva výstavy
Ř
Návštěva městské
knihovny
Ř
Mikulášská besídka ( +
„Velký kamarád“)
Ř
Vánoční besídka
Ř
Sběrové akce :
tetrapaky, papír
Ř
Dopravní výchova (Besip)
Ř
Školní výlet
Ř
Sportovní den
Ř
Pěvecká soutěž
Ř
Plavecký výcvik
Ř
„Zdravé zuby“
Ř
Projekt „Celé Česko čte
dětem“
Ř
Pohádkový les
Ř
Návštěva předškoláků z
MŠ
Ř
Projektové dny (viz
Příloha I)
Ř
Den mimořádných
událostí (OČMÚ)
Ř
preventivní aktivity za
podpory materiálů a publikací směřující proti rizikovému chování
(viz seznam)
- ROČNÍKY
Ř
Celoroční projekt
„Ajax“
Ř
Návštěva divadelních
představení
Ř
Recitační soutěž
Ř
Pěvecká soutěž
Ř
Ekologické projekty
Ř
Sběrové akce : papír,
tetrapaky
Ř
Dopravní výchova
(Besip)
Ř
Mikulášská besídka
Ř
Vánoční besídka
Ř
Návštěva městské
knihovny
Ř
Sportovní den
Ř
Návštěva výstavy
Ř
Školní výlet
Ř
Beseda s pracovnicí
z Ekocentra
Ř
Den mimořádných
událostí (OČMÚ)
Ř
Plavecký výcvik
Ř
„Zdravé zuby“
Ř
Projekt „Celé Česko čte
dětem“
Ř
Projektové dny (viz
Příloha I)
Ř
Ozdravný pobyt
Ř
preventivní aktivity za
podpory materiálů a publikací směřující proti rizikovému chování
(viz seznam)
3.ROČNÍKY
Ř
Návštěvy divadla
Ř
Beseda s Policií ČR
Ř
Beseda s pracovnicí
z Ekocentra
Ř
Plavecký výcvik
Ř
„Zdravé zuby“
Ř
Projekt „Celé Česko čte
dětem“
Ř
Recitační soutěž
Ř
Pěvecká soutěž
Ř
Vánoční besídka
Ř
Sběrové akce :
tetrapaky, papír
Ř
Dopravní výchova
(Besip)
Ř
Návštěva muzea
Ř
Návštěva výstavy
Ř
Návštěva městské
knihovny – tematicky zaměřené programy
Ř
Školní výlet
Ř
Sportovní den
Ř
Den mimořádných
událostí (OČMÚ)
Ř
Projektové dny (viz
Příloha I)
Ř
Ozdravný pobyt
Ř
preventivní aktivity za
podpory materiálů a publikací směřující proti rizikovému chování
(viz seznam)
4.ROČNÍKY
Ř
Návštěvy divadla
Ř
Beseda s Policií ČR
Ř
Beseda s pracovnicí
z Ekocentra
Ř
Plavecký výcvik
Ř
„Zdravé zuby“
Ř
Projekt „Celé Česko čte
dětem“
Ř
Recitační soutěž
Ř
Pěvecká soutěž
Ř
Vánoční besídka
Ř
Sběrové akce :
tetrapaky, papír
Ř
Dopravní výchova
(Besip)
Ř
Návštěva muzea
Ř
Návštěva výstavy
Ř
Návštěva městské
knihovny – tematicky zaměřené programy
Ř
Školní výlet
Ř
Sportovní den
Ř
Den mimořádných
událostí (OČMÚ)
Ř
Projektové dny (viz
Příloha I)
Ř
Ozdravný pobyt
Ř
preventivní aktivity za
podpory materiálů a publikací směřující proti rizikovému chování
(viz seznam)
5.ROČNÍKY
Ř
Návštěvy divadla
Ř
Beseda s Policií ČR
Ř
Beseda s pracovnicí
z Ekocentra
Ř
Recitační soutěž
Ř
Pěvecká soutěž
Ř
Vánoční besídka
Ř
Sběrové akce :
tetrapaky, papír
Ř
Dopravní výchova
(Besip)
Ř
Návštěva muzea
Ř
Návštěva výstavy
Ř
„Zdravé zuby“
Ř
Projekt „Celé Česko čte
dětem“
Ř
Spolupráce s městskou
knihovnou
Ř
Školní výlet
Ř
Sportovní den
Ř
Den mimořádných
událostí(OČMÚ)
Ř
Projektové dny (viz
Příloha I)
Ř
Ozdravný pobyt
Ř
preventivní aktivity za
podpory materiálů a publikací směřující proti rizikovému chování
(viz seznam)
-
aktivity nejsou
konečné, v průběhu šk.
roku budou doplňovány dle potřeby a aktuální situace ve třídách
-
v závěru šk. roku bude
provedeno zhodnocení úspěšnosti, či neúspěšnosti jednotlivých bodů
MPP, které bude součástí výroční zprávy školy
Znalostní kompetence žáků, cíle
preventivního programu
1. – 2. ročník
-
žáci dokáží pojmenovat zdravotní rizika spojená s kouřením,
pitím alkoholu, užíváním drog, zneužíváním léků
-
znají jednoduché způsoby odmítání návykových látek
-
znají hodnotu zdraví a nevýhody špatného zdravotního stavu
-
mají vědomosti jak udržovat zdraví a o zdravém životním
stylu
-
mají právní povědomí v oblasti rizikového chování
-
znají zásady slušného chování
-
ví na koho se obrátit v případě, že někdo ohrožuje nebo
poškozuje jeho práva
3. – 5. ročník
-
žáci mají povědomí o zdraví jako základní lidské hodnotě
-
znají činnosti, které jsou vhodné z hlediska zdraví zařadit
do denního režimu, osvojují si zdravý životní styl
-
podrobně znají zdravotní a sociální rizika návykových látek a
argumenty ve prospěch zdraví
-
znají zákony omezující kouření, požívaní alkoholu a zákony
týkající se užívání a šíření drog
-
umí komunikovat se službami poskytujícími poradenskou pomoc
-
umí pojmenovat základní mezilidské vztahy
-
umí rozpoznat projevy lidské nesnášenlivosti
-
ví na koho se obrátit v případě, že někdo ohrožuje nebo
poškozuje jeho práva
-
mají povědomost o tom, že každé jednání, které ohrožuje práva
druhých ( šikana, násilí, zastrašování aj.), je protiprávní
-
znají základní způsoby odmítání návykových látek ve styku
s vrstevníky
Co mají
žáci znát a umět v dopravní výchově
:
1. ročník
- bezpečná cesta do školy
- chůze po chodníku, stezka pro chodce
- bezpečné přecházení vozovky na rovném a přehledném úseku, po
přechodu pro chodce, nadchodu a podchodu
- význam světelných signálů pro chodce
- schopnost rozeznat nebezpečná místa
- nebezpečná místa pro přecházení vozovky
- vidět a být viděn – reflexní materiály za snížené viditelnosti
- užívání cyklistické přilby
- bezpečného chování v automobilu – autosedačky a bezpečnostní pásy
- zásady bezpečného chování v hromadné dopravě (nastupování,
vystupování, chování při jízdě, chování na zastávce)
- bezpečná místa pro hry dětí, sáňkování, lyžování
2. ročník
- chůze po silnici (krajnice – vozovka), nebezpečná místa pro chůzi
po silnici
- chůze přes železniční přejezd bez závor i se závorami
- nebezpečí, která hrozí chodcům za snížené viditelnosti
- druhy hromadné dopravy
- vidět a být viděn – reflexní materiály za snížené viditelnosti
- zásady bezpečného chování v automobilu – autosedačky a
bezpečnostní pásy
- způsoby pomoci starým a nemocným lidem v prostředích hromadné
dopravy
- zásady kázně a ohleduplnosti k ostatním účastníkům silničního
provozu (nepřekážet, neomezovat, neohrožovat ostatní)
- zásady chování při jízdě v automobilu – zádržné systémy
- výcvik základních dovedností na kole atp. – přilba
3. ročník
- doplňovat zásady správného chování chodce
- místa a úseky, kam je chodcům vstup zakázán
- vidět a být viděn – reflexní materiály za snížené viditelnosti
- zásady bezpečného chování v automobilu – autosedačky a
bezpečnostní pásy
- světelné signály a pokyny policisty v silničním provozu
- pravidla pro bezpečnou jízdu na kolečkových bruslích, skateboardu,
koloběžce, kole atp.
- vozidla se zvláštními výstražnými znameními a reakce na tyto
signály
- způsob přivolání první pomoci při dopravní nehodě, ošetření
drobných poranění
4. a 5. ročník
- upevňovat zásady správného chování chodce a cyklisty
- výuka a výcvik pravidel silničního provozu pro cyklisty
(vyjíždění, jízda u pravého okraje, zastavení, vyhýbání,
předjíždění, odbočování, jízda přes křižovatku atd.)
- povinné vybavení jízdního kola
Způsob:
- předměty v rámci školského
vzdělávacího programu, navazujícího na RVP
- hra, pozorování, soutěže (i ve ŠD)
-
DVD „Kousky primáře Housky „DVD „Kruh bezpečí“ atp…
-
(viz seznam materiálů k prevenci)
SEXUÁLNÍ VÝCHOVA – součástí ŠVP
naší ZŠ
Sexuální
výchova je svým obsahem velmi úzce propojena s etikou a toto propojení se
realizuje především v osobnostním a sociálním rozvoji žáků při
řešení témat, která tvoří obsah sexuální výchovy.
Etická
výchova je nedílnou
součástí výchovně vzdělávacího procesu ve škole, ale zároveň by měla
být součástí života celé školy. Vzhledem k tomu, že sexuální výchova
je nedílnou součástí výchovy ke zdraví na školách, je etika i její
součástí.
PaedDr. Lenka Kubrichtová
Výchova ke zdraví, MŠMT 2009, Praha
Očekávané výstupy – 1.období
(1. – 3.ročník)
ČLOVĚK A JEHO ZDRAVÍ – 1.období
žák
-
uplatňuje zákl. hygienické,
režimové a jiné zdravotně preventivní návyky s využitím
elementárních znalostí o lidském těle
-
projevuje vhodným chováním a
činnostmi vztah ke zdraví, dodržuje zásady bezpečného chování
tak, aby neohrožoval zdraví své a zdraví jiných
-
chová se obezřetně při setkání
s neznámými jedinci, odmítne komunikaci, která mu je nepříjemná;
v případě potřeby požádá o pomoc pro sebe i pro jiné
-
uplatňuje základní pravidla
účastníků silničního provozu
-
reaguje adekvátně na pokyny
dospělých při mimořádných událostech
Očekávané výstupy – 2.období
(4. – 5.ročník)
ČLOVĚK A JEHO ZDRAVÍ – 2.období
žák
-
využívá poznatků o lidském těle
k vysvětlení základních funkcí jednotlivých orgánových soustav a
podpoře vlastního zdravého způsobu života
-
rozlišuje jednotlivé etapy
lidského života orientuje se ve vývoji dítěte před a po jeho
narození
-
účelně plánuje svůj čas pro
učení, práci, zábavu a odpočinek podle vlastních potřeb
s ohledem na oprávněné nároky jiných osob
-
uplatňuje účelné způsoby chování
v situacích ohrožujících zdraví a v modelových situacích
simulujících mimořádné události
-
předvede v modelových situacích
osvojené jednoduché způsoby odmítání návykových látek
-
uplatňuje základní dovednosti a
návyky související s podporou zdraví a jeho preventivní ochranou
-
ošetří drobná poranění a zajistí
lékařskou pomoc
-
uplatňuje ohleduplné chování
k druhému pohlaví a orientuje se v bezpečných způsobech
sexuálního chování mezi chlapci a děvčaty v daném věku
Seznam zájmových kroužků ve školním
roce 2011 - 2012
|
|
|
|
1. STUPEŇ |
|
|
|
1. |
1.-3.r. |
metoda Wattsenglish (od 4.10.) |
SAY HELLO WITH US – rodilým mluvčím |
|
2. |
3.A |
Czanová I. |
„Turisticko-kulturní“ – 1x měsíčně |
|
3. |
|
Ratajová B. |
Taneční kroužek |
|
|
2.STUPEŇ |
|
|
|
4. |
|
Zajícová J. |
„Hudební kroužek“ |
|
5. |
|
Horník L. |
Volný internet |
|
6. |
|
Pohůnková K. |
Volný internet |
|
7. |
|
Kroupa M. |
Florbal |
Očekávaný dopad (předpokládané přínosy projektů):
Program primární PREVENCE
působí na 1. st. cíleně na předcházení páchání kriminality
a snižování obav z ní, prevenci projevů rizikového chování, neboť
zahrnuje komplexní přístup k dětem v rámci vzdělávacího procesu,
mimoškolních aktivit, podporu rodinných vztahů, vytváření zdravých
kamarádských vztahů, informovanost.
Kriminogenním faktorům
(soc. prostředí, příčiny a podmínky kriminality) je nutno předcházet
– i patnáctiletý delikvent, potencionální delikvent, i oběť prošli
obdobím „školkovým“ i „prvostupňovým“.
Způsob
realizace :
- čas strávený
dětmi ve škole,
- čas mimoškolní
(ŠD, kroužky)
- besedy,
diskuze, rozhovory, hry
- skupinové
práce
- projektové
dny, projekty a aktivity školy
Aktivity projektu:
ŠVP – jako zprostředkovatel vzdělání a naplňování klíčových
kompetencí vedoucích
k plnohodnotném uplatnění dětí a mládeže v životě, motivační
činitel k celoživotnímu učení, podněcuje k tvořivému myšlení, vede k
otevřené komunikaci, spolupráci, k respektu osob
a hodnot, vede k uplatňování dětských práv a povinností, učí býti
zodpovědným sám za sebe (chránit zdraví své i zdraví jiných):
a)
doprovodné aktivity : návštěva výstav, kulturních akcí, dílen
na Stanici mladých přírodovědců,získávání informací v knihovně
v Děčíně, plavecký výcvik…
b)
1. – 5. r. Ochrana člověka za mimořádné události – stres,
způsoby předcházení nebezpečí, zvládání zátěžových situací, osobní
ochrana
a únik před
nebezpečím
c)
Dětství bez úrazů (výukové pomůcky a metodické materiály
zaměřené na prevenci úrazů)
d)
Důležitá tel.čísla : Linka důvěry, Linka bezpečí, Fond
ohrožených dětí, Krizové centrum pro děti a rodinu, Bílý kruh
bezpečí (v každé školní třídě 1.st.), na internet.str.školy, na
nástěnce v obou budovách
e)
Projektové dny
Programy musí
zasahovat výchovnou i naukovou
složku vzdělání během celého školního roku, směřovat
k pozitivnímu ovlivnění klimatu třídy, ke změně motivace žáků a
pedagogů a změnám vyučovacích metod.
Způsob realizace:
1.
- 2. ročník
Dětem je nutné po vstupu do školy
nabízet nejen konkrétní dovednosti, ale zejména vytvářet modelové
situace, se kterými se mohou setkat ve škole i mimo školu. Pro
vytvoření optimálního sociálního klimatu je důležité vzájemné
poznání žáků a pedagogů.
Program by měl být zaměřen na:
·
společné stanovení a
zažití pravidel soužití mezi žáky a učiteli
·
zvyšování zdravého
sebevědomí žáků
·
zkoumání a uvědomování
si vlastní osobnosti
·
vnímání individuálních
odlišností dětí mezi sebou a přijímání těchto jevů
·
nácvik vzájemné úcty,
sebeúcty a důvěry
·
rozvoj schopnosti
diskutovat, komunikovat, řešit problémy a konflikty ( například
formou komunitního kruhu)
·
rozvoj schopnosti klást
otázky, umění vyjádřit svůj názor, umění říci „ne“
·
komunikace s rodiči
3.– 5. ročník
·
společné stanovení a
zažití pravidel soužití mezi žáky a učiteli
Optimální jsou programy k pozitivnímu
ovlivnění zdraví žáků, které je chápáno jako stav tělesné, duševní a
sociální pohody, při současné změně postojů k sobě, k prožívání sebe
jako individuality, ale v kontextu s druhými lidmi, se školní
komunitou a okolním světem, k pozitivnímu citovému naladění a
myšlení, k osvojení si dovednosti řešit stres a k dodržování
životosprávy.
Programy orientované na hlubší
poznání dovedností osvojených při vstupu do školy , na schopnost
pracovat v kolektivu a uvědomění si co tělu prospívá.
Programy spojené se sportovní
činností a aktivním trávením volného času. Je zde osvojována i
vzájemná pomoc, podřízení se možnostem skupiny, zvládnutí fyzicky
náročných situací.
-
informační nástěnka v obou budovách školy
-
schránka důvěry
-
důležitá telefonní čísla v každé třídě
-
na internet.stránkách školy
- spolupráce
s rodiči
Neúčinná
primární prevence :
a)
zastrašování, citové apely, pouhé předávání informací,
samostatně realizované jednorázové akce, potlačování diskuse,
b)
hromadné aktivity
nebo promítání filmu by měly být pouze doplňkem, na který by měl
vždy navazovat rozhovor!
c)
Pouze strohé „ne“ nestačí
Minimální
preventivní program je konkrétní dokument školy zaměřený zejména na
výchovu žáků ke zdravému životnímu stylu, na jejich osobnostní a
sociální rozvoj a rozvoj jejich sociálně komunikativních dovedností.
MPP je založen
na podpoře vlastní aktivity žáků, pestrosti forem
preventivní práce s žáky, zapojení celého pedagogického sboru školy
a spolupráci se zákonnými zástupci žáků školy.
Spolupráce s rodiči
Rodiče budou seznámeni s preventivním programem na třídních
schůzkách v listopadu. Škola také nabízí konzultace s učiteli,
metodikem primární prevence, výchovnou poradkyní.
a
ředitelkou školy. Dále škola umožňuje konzultační hodiny
s PhDr.Jarmilou Herinkovou – vedoucí PPP Děčín.
Škola pořádá také Dny otevřených dveří, vánoční nebo velikonoční
jarmarky a umožňuje konzultace kdykoliv během školního roku. Rodiče
se mají možnost 4 – 5x ročně vyjadřovat k chodu školy na OSRPŠ.
Zapojení pedagogických
pracovníků do MPP
Všichni pedagogičtí pracovníci školy jsou zapojeni do MPP v rámci
výuky, programů ŠD. Třídní učitelé pracují s třídním kolektivem,
kroužky nabízené školou zajišťují volno-časové aktivity žáků.
DVPP
probíhá v rámci aktuální nabídky. Poznatky ze seminářů budou
pravidelně sdělovány při metodických sdruženích.
Školní metodik prevence spolupracuje s vedením školy, třídní
učitelkou, výchovnou poradkyní , vychovatelkami ŠD, ostatními
pedagogy školy, rodiči a s institucemi napomáhajícími k prevenci
rizikového chování (Reliéf, PPP, Policie ČR, OSPOD, K-Centrum...)
Zúčastňuje se porad
metodiků prevence a kurzů v PPP a nadále pokračuje ve vzdělávání
v Doplňkovém
akreditovaném kurzu dalšího vzdělávání pro školní metodiky prevence.
Letos se také pro
všechny ped.pracovníky uskuteční semináře na téma :
-
„Specializační semináře pro učitele – Program prevence
rizikového chování“pod vedením PhDr.R.Brauna
Metodik PP pro 1.st.ZŠ
- Mgr. Květuše Grosová
